Přesto ve středu dokázal se svým belgickým navigátorem a holandským mechanikem dovézt "MÁNičku", jak svůj nový vůz familiárně označuje, do cíle jako první.
"Ale byla to jedna z nejhorších etap v životě. Chvíli po startu se mě opět zmocnila chřipka. Vygradovalo to tak, že jsem vůbec poprvé přemýšlel o tom, že odstoupím ze závodu," líčil Loprais. "Horečky a zimnice se střídaly a místy jsem slabostí nebyl schopen udržet volant. Pil jsem co nejvíce tekutin. Okamžitě po průjezdu cílem jsem vypadl z kabiny a vyzvracel se."
Nemoc paradoxně Lopraisovi možná i pomohla. "Celé to utrpení jsem chtěl mít co nejdříve za sebou," přiznal jezdec a dodal: "Asi rozhodující bylo, když jsem na horizontu spatřil rychlý vedoucí kamaz Nikolajeva. Začal jsem neskutečně tlačit na pilu, aby se mi ho podařilo předjet, což se skutečně povedlo. Celou tu dobu jsem od horečky ani nevěděl, jak rychle jedu."
Loprais si celkově upevnil druhou příčku, na Nikolajeva ztrácí 8 minut. "Ale mechanici mi museli v cíli vymontovat sedačku, byla úplně propocená."