Kurz Kursk! Boj o české zlato je pro basketbalistky pražského suveréna povinností, to do vrcholného kontinentálního měření jako favoritky nepůjdou. Ale co na tom - ZVVZ USK Praha si v roce 2015 vyzkoušelo, že i v této pozici se dá vyhrát Euroliga. V roce 2016 přišlo další Final Four. A letos znovu.
„Nejprve jsme měly odpočinkový týden. Daly jsme si i fotbálek, abychom dostaly do týmu dobrou atmosféru. Ale pak jsme už začaly tvrdě,“ líčí pivotka Alena Hanušová. „Posilovna, běh, agility, žebříky, rychlostní vytrvalost. A taky jsme začaly zkoušet nové signály, čím bychom mohly Kursk překvapit.“
Právě ruský gigant je o Velikonocích čeká jako první, Final Four se v Jekatěrinburgu rozehraje 14. dubna. S Kurskem USK ve skupině dvakrát padlo, Rusky mají v Eurolize dosud stoprocentní bilanci 16-0.
„Ale poté, co Fenerbahce získalo Candace Parkerovou, to asi i tak je nejhratelnější ze tří soupeřů,“ uvedla Hanušová. „I z hlediska utkání, které jsme proti nim odehrály.“
Cesta do Ruska? Třeba nám budou v semifinále fanditNení to bůhvíjaká destinace, na druhou stranu tam basketbalistky USK taky nepojedou za turistikou. Final Four Euroligy přivítá od 14. do 16. dubna Jekatěrinburg, město na Urale. „Ale pro nás osobně je to lepší, než pokud by se to konalo v Kursku, protože teď nemá výhodu domácího prostředí,“ říká Alena Hanušová o semifinálových sokyních. „Navíc možná budou fandit i nám, mezi ruskými velkokluby je konkurence.“ A co vidět mimo basketbal? „Nemyslím si, že bychom se dostaly někam do města. Ale je to tak velký tým, že organizace bude špičková,“ věří Hanušová. |
V Praze na Královce výsledek 49:73 znamenal obdrženou lekci, venkovní duel byl při skóre 66:69 mnohem slibnější.
„Když se řekne Rusko, vždycky se mi vybaví ta šílená cesta,“ říká Hanušová. „Ale myslím si, že i po ní jsme tam odehrály dobrý zápas, i když jsme měly plno zraněných a nastoupily v sedmi lidech. Prohrály jsme jen o pár bodů se smolnou koncovkou, takže šance, že bychom mohly Kursk v semifinále porazit, tam je. A myslím, že si na něj můžeme i věřit.“
Tedy USK jako ruský kat? Ve čtvrtfinále to při cestě na východ vypadalo všelijak, když Orenburg na úvod sestřelil Pražanky 80:57. Reakcí byl velký obrat.
„Dostaly jsme ránu do hlavy a rozsvítilo se nám,“ uvedla Hanušová svérázně. „Změnilo se to i v systému obrany. Řekly jsme si, že v Praze do toho půjdeme, ať to stojí, co to stojí. Zabojovaly jsme. Povedl se nám začátek, vlilo nám to sílu do žil. A ve třetím zápase jsme si řekly, že když už jedeme zase do Orenburgu, tak už chceme vyhrát.“
A jak řekly, tak udělaly.
Alena Hanušová (vpravo) z USK Praha v utkání s Györem bojuje na doskoku se Zsofií Vargovou.
Alena Hanušová (vpravo) z USK Praha v utkání s Wislou Krakov
„Bylo by to prima,“ usměje se hráčka USK o variantě dalšího „ruského skalpu“, k nimž lze počítat i senzační finálový triumf z roku 2015 nad Jekatěrinburgem. Třeba i proto, že je v kádru po rychlém návratu po porodu opět Kateřina Elhotová: „Myslím, že pro nás bude trochu takový žolík. A soupeře může překvapit, když tam Kaču uvidí.“
Pak se může i v Rusku proti Ruskám dít cokoli.
