Tato prkénka měla včera dovézt Šárku Záhrobskou k co nejlepšímu výsledku na mistrovství světa v Aare. Byla hýčkána, šetřena.
"Letos Šárka už jedny zničila. Mají vydržet celou sezonu, což je devět závodů Světového poháru. Ale stane se, že se zničí dřív," tvrdil Záhrobský.
Jádro závodních lyží je na rozdíl od "turistických" opravdu dřevěné.
"Najít dva totožné páry je problém. Lyže se vyrábějí ručně. Do formy se dá skluznice, na tu se přirazí hrany. Jádro je z různých typů dřeva vyskládaných na sebe. Na ně se dá vrchní vrstva a fólie. V peci jsou asi 25 hodin," popisoval Záhrobský výrobu ve firmě Head.
Ten správný pár lyží pro závody vybírali s dcerou na začátku sezony na ledovci. Ráno, na tvrdé podložce.
"Vezmete deset párů, na každém uděláte tři čtyři jízdy na časomíru, vyberete jich pět. Opakujete to a vyberete tři páry. Pak uděláte jednu zásadní věc: vezmete loňské závodní lyže a zjistíte, že jsou lepší. Tak ty testované vrátíte do fabriky."
Na počátku kariéry dostávali lyže z vývoje. "Z oddělení exotů. Časem jsme skákali ze škatulky do škatulky."
Záhrobská potřebuje slalomky s měkčí patkou, aby ji dobře vyvedly z oblouku.
Lyže jí na slalom mazal otec pomocí prášků, vosků a nářadí ze čtyřicetikilové bedny. "Z hotelů znám perfektně sklepy, garáže a podobně," upozornil.
Večer před závodem dostal od organizátorů předpověď počasí. Tehdy taky připravoval lyže. U slalomek je to "snadná" práce. "Není třeba tolik voskovat. U sjezdovek je to obráceně. Mydlíte skluznici šestkrát osmkrát. Dekadentní práce," říkal Záhrobský, vystudovaný právník.
Slalomky se nepráškovaly, namazaly se jen jednou. Hlavní jsou hrany. "Dělají se podle agresivity sněhu. Někdy se tupí deset centimetrů na patě. V Aare je třeba mít trochu tupější špičku, aby se lyže nekousaly a pěkně zatáčely," líčil otec Záhrobský.
Před slalomem se mu práce povedla. Ale zdaleka nejen za ni mu patří velký kus zlaté medaile.
