Svět okolo jako by pro něj v tu chvíli neexistoval. Justin Gatlin měl v tváři netečný, kamenný výraz. Zatímco Olympijský stadion na něj bučel a pískal, on si v mysli udržoval jedinou věc: „Nešlo mi o to, co dělají diváci. Chtěl jsem udržet nastavený kurz.“
A byl to kurz vítězný. Mistrovství světa má nového šampiona na stovce, nového pána sprintů. 35letý Gatlin vyhrál už olympiádu v Aténách 2004 i mistrovství světa v Helsinkách 2005, pak nuceně stál v ústraní kvůli dopingu. Nyní mu patří trůn znovu. „Je to surreálný pocit,“ přiznal.
Po svém zlatém londýnském běhu se ocitl v obležení kamer a diktafonů novinářů z celého světa, spolu s dalšími medailisty ještě odpovídal na dotazy na tiskové konferenci. O čem všem nový šampion Gatlin hovořil?
O bučení publika: „Vytěsnil jsem to. Ti, kdo mě milují, mi fandí. Lidé doma, trenér, manažer, fanoušci, přátelé... Myslel jsem raději na tohle. Dělal jsem to všechno pro lidi, kteří ve mně věřili i v časech, kdy jsem v sebe nevěřil dokonce ani já. Je ale trochu smutné, že bučení na mě bylo hlasitější než podpora pro některé ostatní.“
O tom, zda rozumí, proč se na něj bučí: „Nepotřebuji tomu rozumět. Odseděl jsem si svoje, teď jsem zpátky. Jsem jen sportovec. Snažím se inspirovat ostatní, chovat se slušně, pogratulovat soupeřům po každém závodě, popřát každému hodně štěstí. Nálepka zloducha mi přijde jako hledání senzací.“
O Boltově reakci: „Jako první mi řekl dvě věci – pogratuloval mi a pak pronesl, že jsem si bučení nezasloužil. On ví, jak moc dřu.“
O vztahu s Boltem: „Tohle byla jeho rozlučka, bral jsem to po všech výhrách i prohrách své kariéry jako úžasnou příležitost. Je inspirací, pro mě i pro všechny ostatní. Je to skvělý chlap. Na dráze jsme rivalové, ale mimo ni se spolu bavíme, žertujeme.“
I jako čerstvý světový šampion vzdal Justin Gatlin hold svému předchůdci: „Je mi inspirací.“
O vítězných pocitech: „Udělal jsem to, co bylo třeba. Uchoval jsem si energii i po semifinále a ukázal, co umím. Dnes šlo o jedinou věc – o vítězství. Každý chce vyhrát, nehledě na to, kdo proti vám stojí. A já jsem si k němu dokázal najít cestu.“
O těsném finiši: „Bylo to skoro jako na olympiádě v Aténách, zase jsem vyhrál tak těsným rozdílem. Běžel jsem v osmé dráze - nemohl jsem úplně přesně vědět, jak jsou na tom Usain (Bolt) nebo Christian (Coleman); těžko říct, jestli to pro mě bylo dobře, nebo špatně. Každopádně ten pocit, kdy jako první protnete cíl, je úžasný.“
O plánovaném konci kariéry na olympiádě v Tokiu 2020: „Uvidíme, budu to brát závod po závodu, rok po roku. Letos jsem byl zraněný, nemohl jsem trénovat tak tvrdě a běhat tak rychle. Věk se hlásí o slovo, to určitě ano.“
