„Oproti předchozímu zápasu s Olomoucí, kde jsme neměli žádný systém a byl to od nás takový hurá hokej, jsme se hodně zvedli. Teď jsme hráli jednoduše, nahazovali puky, dobře bruslili a snažili se být agresivní. Chtěli jsme co nejvíc hrát v litvínovské třetině a to se nám povedlo,“ pochvaloval si dvacetiletý útočník, který si minulý týden na turnaji Karjala odbyl premiéru v českém reprezentaci.
Dal jste dvanáctou branku v sezoně, kouč Straka prozradil, že byste měl brzy v Plzni podepsat novou smlouvu. Cítíte se ve velké pohodě?
Já hlavně doufám, že budu pokračovat, že s góly ještě nekončím. A záleží na spoluhráčích, protože polovina z těch mých branek padla díky jejich práci, pro mě už to bylo jednoduché.
Minulé kolo doma jste nezvládli, zato v Litvínově už to byla třetí výhra v řadě na ledě soupeřů. Hrajete venku jinak?
Je to trošku jiný systém. Když ho dodržujeme, býváme úspěšní. V Litvínově rozhodl třetí gól, po něm šel soupeř psychicky dolů a my jsme si to už ve třetí třetině pohlídali.
Vaše řada s Indrákem a Kracíkem zařídila dvě trefy, na ledě to vypadá, že spolu hrajete odmalička. Přitom až během přípravy vás trenéři dali dohromady. Čím to, že jste si tak dobře sedli?
Sice hokej nehraju dlouho, ale ta chemie, která mezi námi od začátku je, to jsem zatím nikdy nezažil. Hrajeme skoro naslepo, něco vůbec nemáme nacvičené, ale ten hráč tam prostě je. Dáváme si to na slepice, jak se říká (smích). Je to zatím úplně perfektní a já bych nikdy nevěřil, že něco takového může fungovat.
Hlavně zkušený Kracík pro vás s Indrákem vymýšlí báječné přihrávky, že?
Klobouk dolů před ním. Navíc v Litvínově hrál ten zápas vlastně s jednou rukou. Má zatejpovaný palec a přemýšlel, jestli vůbec nastoupí. A udělal pro nás dvě parádní přihrávky. Sice nechodil na buly, ale byl zase strašně důležitý. Míra Indrák to samé, zahrál taky super. A hlavně jsme se zvedli oproti utkání s Olomoucí úplně všichni, to byl základ.
