Přinesla etapa to, co jste od ní čekal?
Byla úžasná. Jako ta před čtyřmi lety za sluníčka, stejně tak letos v dešti. Viděli jsme spoustu ekvilibristiky majitele žlutého dresu Vincenza Nibaliho a lídry, kteří vzadu ztráceli čas. Nibaliho výkon mi připomněl Felice Gimondiho a jeho vítězství v roce 1965. Je tam stejná elegance, stejný styl.
Není už Tour rozhodnutá?
Tento den napsala extrémně útočný scénář pro příští dva týdny. Ať to bude Contador, ať tým Sky, i když už teď bez Chrise Frooma, Španěl Valverde, ať to budou mladí Francouzi. Všichni teď můžou útočit a budou to překvapující, vzrušující týdny. To jsme přesně chtěli.
Kostky na Tour de FranceV ročníku 1980 ležely kostky na trase Tour ve dvou po sobě jdoucích etapách. „Nemají v závodě své místo,“ rozčiloval se tehdy Bernard Hinault. Závodníci zvažovali stávku, ale ředitel závodu Lévitan udělal ústupek, snížil počet kilometrů na pavés a protest zažehnal. Hinault jednu z etap dokonce vyhrál, přesto si posléze ulevil: „Ty svinské kostky.“ V kombinaci s deštivým počasím mu způsobily zánět šlach v pravém koleni, musel proto vzdát. V roce 2004 na kostkách přišel po pádu o veškeré naděje Iban Mayo. Jeden z největších soupeřů Lance Armstronga tu ztratil 4 minuty. Trápil se i další favorit Roberto Heras. Jeho domestik Jan Hruška líčil: „Kostek se bál.Byl na nich schopný zpomalit v podstatě na nulu a procouvat se o padesát míst dozadu během minuty.“ Severofrancouzské pavés se pak do itineráře Tour vrátilo znovu teprve v roce 2010. Etapa do Arenbergu, byla osudná pro Fränka Schlecka, pátého z předchozí Tour. Na kostkách padl a zůstal se zlomenou klíční kostí ležet na trati. Jeho kolega Jens Voigt v cíli křičel na organizátory, že nezajistili patřičnou zdravotní péči: „Kde byla sanitka?“ Poněkud jiné a méně záludné kostky jsou zároveň na programu Tour pravidelně od roku 1975, odkdy závod vrcholí na pařížské dlažbě na Champs-Élysées. Přesto se i Hruška během svých závodních let rozčiloval: „Ty poslední okruhy musel někdo vymyslet naschvál. Žádná zámková dlažba, kostky jsou tam jen tak rozházené.“ |
Mrzí vás odstoupení obhájce Frooma?
Je to samozřejmě škoda. Jeho první pád v úterní etapě byl asi vážnější, než jsme čekali, a dva další mu určitě nepřidaly. Už ani nedojel na kostky, nemohl ani pořádně řídit své kolo. Pro něj je to určitě škoda, ale vrátí se. My už teď víme, že Tour 2015 bude úžasná. Froome tu pojede po zranění, Quintana se na náš závod po pauze vrátí. Už letos víme, že to za rok bude skvělé, úžasné.
Co jste si ráno řekl, když jste viděl mraky?
Tušili jsme to, protože už čtyři dny se předpověď neměnila. Někdy byla lepší, jindy přinesla zhoršení, takže to pro mě ráno žádné překvapení nebylo. Když pršelo, Thierry Gouvenou, ředitel závodu, spolu s Jeanem-Francoisem Pescheuxem, bývalým ředitelem, ráno ještě jednou vyrazili obhlédnout kostky a rozhodli, že první dva sektory vynecháme.
A závodníci tak "přišli" o dva kilometry kostek.
Vypadl Mons-en-Pévele, který je nejtěžší, ale taky nejobdivovanější, a pak jsem vynechali sektor Marc Madiot, protože vede pod stromy a na zemi bylo spousta listí. Ale co je paradoxní, tak na kostkách jsme viděli velmi málo pádů, mnohem víc se jich přihodilo na asfaltu. Možná kdybychom jeli těch 155 kilometrů po kostkách, bylo by pádů méně.
Vrátí se po této zkušenosti ještě někdy kostky na Tour de France?
Samozřejmě, jsou nedílnou součástí tohoto závodu. Nemůžeme se přece kostkám pořád vyhýbat, posilují legendu Tour de France. Lidé, fanoušci, diváci, ti všichni je obdivují, přijdou se podívat a žasnou. To je paráda. Na kostkách se ukáže síla, odhodlání, odvaha závodníků. Vrátíme zase kostky, stejně jako se pokaždé vracíme do hor.
