"Roman je dnes ten pravý vítěz. Byl nejsilnější, i když jsme ho tvrdě stíhali, nedostihli jsme ho," říkal druhý Alejandro Valverde. "Ne, nešlo to," souhlasil Simon Gerrans, který nakonec bral třetí příčku.
Ačkoliv největší porci práce odvedl samotný Kreuziger, hned za cílovou páskou si pospíšil s díky svým kolegům z týmu Saxo-Tinkoff. "Toto vítězství je výsledkem jejich skvělé práce, všichni pracovali super," vzkázal český závodník.
"Zahráli jsme to chytře a rozhodli se udělat rozhodující útok před Caubergem," popisoval Kreuziger taktiku pro závod. Podle ní byl spolulídrem s Dánem Sörensenem, nakonec měl víc štěstí on. "Na posledním Caubergu jsme měli já nebo Nikki něco zkusit. Já jsem věděl, že je na čase odskočit, měl jsem dobré nohy a za vítězství jsem teď šťastný."
Stejné emoce prožíval i šéf formace Bjarne Riis. "Volali jsme si, měl obrovskou radost," prozradil Kreuziger. "Na oslavu si dáme šampus, takové vítězství je potřeba si užít. Je důležité pro celý tým."
Už před startem byl Kreuziger na úvodní ardenskou klasiku nachystaný a natěšený. "Chci prodat skvělou formu," říkal tehdy. Za cílem přiznal, že to byla sázka na jednu kartu. "Hop nebo trop, ale na klasikách se to tak musí," vysvětloval Kreuziger. "Věděl jsem, že musím jet, že peloton bude unavený a že by mohlo vyjít."
Poprvé zaútočil 19 kilometrů před cílem, podruhé o dvanáct kilometrů dál a když dorazil pod závěrečný kopec, měl k dobru dvacet sekund. "Věděl jsem od rozhodčího, že mám deset až patnáct vteřin. Lidi mě sice hnali, ale poslední kopec byl nekonečný," dodal Kreuziger. "Uvěřil jsem, když zbývalo 500 metrů."
Teď už ale Kreuziger kouká dál, na další dva ardenské závody Valónský šíp a Lutych-Bastogne-Lutych. "Chci si vítězství v klidu užít, uvolnit se a pak už myslet na středu a neděli," plánoval šestadvacetiletý závodník a naznačil další možné výsledky: "Lutych se mi líbí."
