„Krátce po zahájení tréninku zlepšil Gerhard Mitter dosavadní rekord Rolfa Stommelena o více než čtyři sekundy. Šest kilometry měřící trať Rossfeld-Höhenring pokořil časem 2:55,05 min., tedy průměrnou rychlostí 121,07 km/h.
Během druhé série jízd ovšem začal černý den pro firmu Porsche a pro automobilový sport vůbec. Nejdříve havaroval na třetím kilometru Rolf Stommelen. Jeho Porsche-Bergspider se nejdříve otočil kolem vlastní osy, načež se převrátil a vletěl do stromu. Stommelen byl krátce před nárazem vymrštěn z prototypu, což mu pravděpodobně zachránilo život. Odnesl si to pouze komplikovanou zlomeninou ruky a odřeninami.
To už byl ovšem na trati i Scarfiotti, který vyrazil minutu za Stommelenem. Na druhém kilometru těsně před úzkou pravotočivou zatáčkou před Schiffererovou chatou sletělo jeho porsche z příkrého zalesněného srázu vlevo vedle trati. Scarfiottiho tělo bylo o 15 metrů níže vymrštěno z trosek vozu a letělo dalších 35 metrů do strže. Jezdec zemřel při převozu do nemocnice. Důvod nehody zůstal nevysvětlen.“ Tuto zprávu podal dobový tisk po onom tragickém 8. červnu 1968.
Pamětní deska na místě Scarfiottiho smrtelné nehody.
Důvod nehody na této technicky relativně nenáročné části Rossfeldu zůstal nevyjasněn dodnes. Připravila svět o jednoho ze špičkových pilotů své doby. Scarfotti byl roku 1968 nejen továrním jezdcem Porsche, ale i stáje Cooper ve formuli 1, kde se mu velmi dařilo: na typu T86B-BRM dojel výborný čtvrtý v Jaramě a Monaku. Jeho největším výkonem ale měl samozřejmě zůstat triumf z Monzy roku 1966: začátkem září si tam Lodovico splnil sen každého italského kluka či muže – vyhrál na ferrari Velkou cenu Itálie formule 1! Tento nezopakovatelný den postavil do stínu i další velká Scarfiottiho vítězství jako v Le Mans roku 1963 (na Ferrari 250P s Bandinim) nebo dvě prvenství při závodě na 1000km na Nürburgringu.
Alpský Rossfeldrennen znalci ovšem nespojují pouze s výše popsanou tragédií. Jedná se o klasický závod, který měl své kořeny ve dvacátých letech. Na stoupáku u Berchtesgadenu se do honičky s časem pustila velké jména jako Stuck, Caracciola, Mass, Lauda, de Adamich, Galli, Quester, Hezemans a nesčetná další. Poslední velký mezinárodní závod se tu jel roku 1973, roku 1977 zde vyhrál Miroslav Adámek na voze Brixner v menším rámci třídu sporťáků do 1,3 litru.
Rossfeld roku 1968: Dieter Quester ve speciálu BMW na startu.
Den jako ve snu: Scarfiotti vítězí na ferrari roku 1966 v Monze.
Poslední víkend v září budou na tomto kopci znovu dunět závodní motory. Skupina nadšenců kolem Achima Althammera (většina z nich ještě zažila závody na Rossfeldu v roli mladého diváka) bude pořádat závod pro historické vozy, který by mohl ve střední Evropě udat nová měřítka. Althammer se totiž nebojí říci, že plánuje z tohoto podniku časem vybudovat jakýsi „německý Goodwood“.
Hned letošní podnik nastavuje laťku superativů hodně vysoko. Patronaci nad závodem převzal spolkový ministr dopravy Ramsauer, sportovním vyslancem Int.-Edelweiss-Bergpreisu-Rossfeld je geniální Walter Röhrl a za volanty 150 senzačních speciálů firem Porsche, Audi, Merceds a jiných se budou snažit legendy jako Hans Herrmann, Jochen Mass, Eberhard Mahle, Dieter Quester, Juergen Barth a Princ Leopold von Bayern. Bližší informace pod www.rossfeldrennen.de
