Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak Quintana léčil horečku, nadýchal se mlhy a opět se přihlásil o slovo

Nairo Quintana za cílem 14. etapy Vuelty. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

6 2015
Alto Campoo (Od našeho zpravodaje) - Kde doléčit nachlazení a ukázat, že jsem opět silný? Co takhle v husté, vlezlé horské mlze? Pravda, jde o poněkud zvláštní léčbu. Ale v případě Kolumbijce Quintany na Vueltě fungovala.

Kdy je Nairo Quintana na závodech Grand Tour nejsilnější?

Jistě, ve třetím týdnu.

Tak ujížděl Froomovi i Rodríguezovi v Alpách na Tour 2013.

Tak si „pohrál“ s Uránem i Aruem při svém vítězném Giru 2014.

A tak přivedl Frooma do úzkých na Alpe d ́́Huez při Tour 2015, kde britský šampion po jeho drtivém útoku prohlásil: „Umíral jsem tisícerou smrtí.“

Třetí týden Vuelty právě začíná a Nairo Quintana se opět hlásí o slovo. Až se tomu nechce věřit po všem, čím si v předchozích dnech prošel.

Jen vzpomeňte. Středeční královská etapa v Andoře. Kolumbijec zjevně trpí, dvakrát málem zastavuje, ztrácí čas. „Byl jsem úplně prázdný,“ řekne poté. Přizná, že bojuje s horečkou, že v noci nemůže spát, že jej sužují i silné žaludeční bolesti.

Při páteční tranzitní etapě potom trpí znovu. Sním, či bdím, pomyslí si nejeden z jezdců, když je Quintana odpárán při zdánlivě snadném stoupání třetí kategorie. Když přijíždí k autu Movistaru, zdá se, že Vueltu stejně jako loni vzdá. Přesto se posléze dotáhne zpět do pelotonu.

A od té chvíle je jako vyměněný.

Budiž mlha. Vlezlá a neprůhledná

Jsme v Kantábrii, na náhorní plošině u jezer pod vějířem hor. Panuje příjemná, spíše podzimní sobota, polojasno, 17 stupňů. Aktéři Vuelty přijíždějí do městečka Reinosa, mají už v nohách 190 kilometrů - a netuší, co je brzy čeká.

05.září 2015 v 20:04, příspěvek archivován: 06.září 2015 v 09:02

We've got some great photos in our #LV2015 gallery today so why not take a look through at http://t.co/cBzTZIFlHv pic.twitter.com/W8eXgDp8ph

Osmnáctikilometrové Alto Campoo Fuente del Chivo, kantabrijské stoupání do výšky 1 980 metrů, je jednou z mnoha inovací mezi horskými dojezdy letošního ročníku. Klikatící se silnice vede k lyžařskému rezortu a ještě o kousek výš. Na okolních stráních, prostých jakýchkoliv stromů, se pasou stáda krav a koní a občas odtud zamíří i na silnici. Na kolech se drápou vzhůru stovky fanoušků a sedačkovou lanovkou, jindy určenou lyžařům, se nechávají vynést vzhůru tisíce dalších.

Viděno pohledem průměrného sklonu 5,5 procenta, nejde o stoupání z nejtěžších. Problém však nastává čtyři kilometry před cílem za vesnicí Braňavieja, kde v minulosti etapy Vuelty končily.

Blik. Najednou kdosi nad cyklisty vypnul „osvětlení“. Noří se do husté, vlezlé mlhy. Teplota se propadá hluboko pod deset stupňů, až k plus čtyřem. Prudkých ramp, dosahujících 10 i 15 procent, přibývá.

Ne nadarmo Andrew Talansky z Cannondalu, jenž toho dne dojede mezi posledními, prohlašuje: „Když si vypůjčím citát z Forrest Gumpa, tak každý den na Vueltě je jako bonboniéra. Nikdy nevíte, co ochutnáte.“

Mlha, která by se dala krájet. V takových kulisách končila 14. etapa Vuelty.

Mlha, která by se dala krájet. V takových kulisách končila 14. etapa Vuelty.

Řekli byste: Tohle je jedno z nejhorších míst, kde byste chtěli doléčit nachlazení a horečku.

Ale jakmile se Fabio Aru vydává do útoku a ujíždí ze skupiny favoritů, na jeho kolo se nalepí... Nairo Quintana!

Ital později prozradí, že v tu chvíli nemyslel na Quintanu, Valverdeho či Rodrígueze, ale šlo mu o jediné: najet čas na třetího Toma Dumoulina, jehož excelentní časovkářské schopnosti jsou před středeční 38kilometrovou jízdou proti chronometru hrozbou.

Pro Dumoulina, lídra stáje Giant, jsou neustálé změny sklonu a časté akcelerace skutečně tuhou zkouškou. Nizozemec se propadá do druhé skupinky, kde šlape s Valverdem a Morenem. Ač dávno zbaven týmové podpory, nadále srdnatě bojuje.

Aru naopak jakoby svým útokem zahltil sám sebe. Duo Aru-Quintana je dostiženo Rodríguezem a spol. Karty se znovu míchají.

Quintana: A teď pojedu aspoň o pódium

O tři minuty před nimi se z mlhy, která by se dala krájet, vynoří nejsilnější z pětice uprchlíků Alessandro de Marchi a dopřeje svému týmu BMC uklidňující injekci na závodě, která se pro partu BMC předtím odehrával ve znamení zmaru.

Nestačilo, že Vuelta záhy skončila se zlomeným ramenem pro Tejaye van Garderena. Vzdát musel v sobotu i Samuel Sánchez. Přes noc slezl Španělovi nehet na noze, odhalená kůže se zanítila a každé šlápnutí bylo utrpením. „Věděl jsem, že to 200 kilometrů nevydržím,“ doznal.

De Marchi se na jaře pro změnu trápil s achilovkou. „Jít dneska do pětičlenného úniku v tak dlouhé etapě bylo jako vsadit si v casinu. Ale teď mám nejkrásnější vítězství v kariéře,“ jásá.

Italský cyklista Alessandro de Marchi vyhrál 14. etapu Vuelty.

Italský cyklista Alessandro de Marchi vyhrál 14. etapu Vuelty.

Na metě dva kilometry do cíle zatím vyráží vpřed Joaquim Rodríguez - a hned za ním opět krájí mlhu Quintana. Červený dres Fabia Arua jako by bledl. Mezi tisíci křičících a tlačících se fanoušků ztrácí Ital drahocenné vteřiny.

Limituje pak svoji ztrátu a dorazí do cíle jen sedm vteřin za Quintanou a jedinou vteřinu za Rodríguezem. Oběma sokům nicméně jeho předchozí slabá chvilka dodává psychických sil. Dozvěděli se: Ano, Aru je v prudkých pasážích zranitelný.

Quintana mizí za cílem ve stanu, převlékne se, zateplí, vyleze s ručníkem omotaným kolem krku a vykládá: „Měl jsem na Vueltě zlé dny, ale to nejhorší už je pryč. Mé nachlazení pominulo. Ještě nejsem úplně zdravý, žaludek mě stále trápí, ale jsem optimističtější. Viděl jsem dnes, že mé nohy zase fungují. Závod pro mě rozhodně ještě neskončil. Je před námi spousta dalších hor a já chci bojovat o pódium.“

Pak se opraví a upřesní: „Aspoň o pódium.“

Na Arua ztrácí tři minuty. „Ale když to půjde tak jako dneska, mohu jemu i ostatním brát čas i nadále.“

Alto Campoo bylo jen úvodním dílem horského triptychu na severu Španělska. V neděli se peloton přesune z Kantábrie do Asturie, kde čeká ještě záludnější Alto de Sotres. A co potom v pondělí, kdy je na programu „stínová královská etapa“ se seriálem kopců, které sice nejsou tak dlouhé a vysoké jako v Andoře, ale zato mnohem strmější.

„Quintana vypadá silný. A nejen on. Každá sekunda se bude počítat,“ říká Aru, když si opět obleče červený dres. Vzápětí, s mladickou bojovností 25letého Sardiňana, dodá: „Pokud budu moci, v neděli zaútočím.“

Jak se říká, nejlepší obrana je útok, že?

„Také my ale pojedeme agresivně,“ ujistí Quintana.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze