Místo původního roku 2005 by se hranice anulování rekordů posunula o 14 let zpět. V roce 1991 se totiž začaly zavádět mimosoutěžní dopingové testy.
„Málo jsme to předtím konzultovali se samotnými atlety. Musíme naslouchat kritice z řad lidí jako Jonathan (Edwards) a Paula (Radcliffeová),“ citoval Hansena web www.insidethegames.biz.
Právě oba britští světoví rekordmani patřili k nejhlasitějším kritikům původního návrhu. Po jeho úpravě už by o svá historická maxima v trojskoku, respektive maratonu nepřišli.
Rekordní ČešiČeští atleti aktuálně drží čtyři světové a dva evropské rekordy. Světovými rekordmany jsou oštěpaři Jan Železný (výkon z roku 1996) a Barbora Špotáková (2008), Jarmila Kratochvílová (1983) v běhu na 800 metrů a koulařka Helena Fibingerová (1977) v hale. Kratochvílová má navíc halový evropský rekord na čtvrtce (1982) a Roman Šebrle (2001) je evropským rekordmanem v desetiboji. |
Komise EAA na jaře stanovila tři hlavní podmínky k tomu, aby mohly být rekordy uznány. Výkony musejí být dosaženy na schválených mezinárodních soutěžích, kde je zajištěna vysoká úroveň rozhodování a technického vybavení.
Dále se atlet musí před dosažením výsledku podrobit určitému množství dopingových kontrol a jeho „rekordní“ vzorek bude uchováván 10 let pro případné opětovné testování.
„Možná budeme muset zavést nová kritéria, například posunutí hranice z roku 2005 na 1991. To bude jedním z mých návrhů. Snad ho přednesu už během listopadového kongresu IAAF,“ řekl Hansen.
Původně chtěl návrh představit už během nadcházejícího kongresu před světovým šampionátem v Londýně. Plány na změny rekordních tabulek musejí kromě Mezinárodní atletické federace schválit také všechny kontinentální federace a zámořští členové byli proti.
Evropská asociace se rozhodla přezkoumat hodnověrnost atletických rekordů letos v lednu. Podezření padá především na výkony sportovců z tehdejšího východního bloku z 80. let minulého století.
Některé ženské výkony z té doby jsou stále platnými světovými rekordy, mezi nimi i čas Jarmily Kratochvílové 1:53,28 na 800 metrů z roku 1983 či Marity Kochové z NDR 47,60 na 400 m z roku 1985.
