Minulou zimu Baďura uklouzl na ledové plotně před garáží. Levé koleno se mu téměř celé zkroutilo, přetrhl si křížový vaz, poškodil chrupavku a meniskus. S Frýdkem-Místkem se nedohodl na nové smlouvě. Dostal na vědomí, že si může hledat angažmá. "Už jsem počítal, že sezonu vynechám, udělal jsem si masérský kurz a chtěl se tím živit," říká bývalý reprezentační gólman, který dotáhl Zubří ke dvěma titulům, jednomu stříbru a Frýdek-Místek ke třem druhým místům.
Hrozilo mu, že s házenou skončí. Těsně před začátkem soutěže dostal nabídku z Povážské Bystrice. Ve slovenské lize byla předposlední, neexistovalo, aby si vyšlápla na český tým. Přesto kývl. "Vždycky jsem chodil do slabších mužstev, je to pro mě motivace."
Na koleno si nasadil zpevňující ortézu a chytá jako zamlada. V brance se nikdy nemrskal, používá hlavu. Umí se postavit, takže to vypadá, že jej míče pouze trefují.
V sobotu se představil v Zubří. Vrátil se na hřiště, kde jeho brankářská kometa vyletěla prudce vzhůru. Bývalým spolubojovníkům pochytal spoustu šancí, slovenský tým překvapivě zvítězil o deset gólů. Takový rozdíl nečekal nikdo. Ani Baďura. "Sám jsem překvapený, jak nám to jde."
Zuberští fanoušci na něj nezapomněli. Plácali jej po zádech, třepali rukou. "Žádné nadávky jsem neslyšel, mám tady spoustu přátel. Udělalo mi to radost." Povážská Bystrica s Baďurou v zádech zatím jen jednou prohrála, o gól s Frýdkem-Místkem. "Zůstáváme při zemi, ale klidně můžeme napodobit úspěchy Zubří. Slovenští hráči mají velké srdce, je jen třeba získat sebevědomí."
