Jako by nedělní podvečer ani neměl nikdy skončit. Žokej z Načešic u Chrudimi si svůj první životní triumf chtěl dosyta užít a vychutnat.
"Je to euforie, splněný sen. Vždycky, když jsem odjížděl z Načešic, říkal jsem si: Tak uvidím, s jakou přijedu. A před derby, které jsem do letoška nevyhrál, jsem si to říkal o to víc. Ale v neděli to vyšlo. Pro rovinového žokeje je vyhrát české derby jako pro tenistu dobýt Wimbledon," říká vítězný Rája a nešetří chválou na muže, který mu koně do dostihu nachystal a svěřil - Josefa Váňu.
Váňa: Na problémové koně je tu Rájík nejlepšíS žokejem Janem Rájou spolupracuju už roky. Na problémové koně tu podle mě lepší rajťák než Rájík není. Jeho finiš není tak pohledný, jako má například žokej Václav Janáček, ale on má sílu, dokáže z koně vyždímat maximum. A to jsem potřeboval u Roches Crosse. U něj jsem od začátku věděl, že by na něj byl nejlepší, takže jsem ho zkontaktoval hned, jak jsem se dozvěděl, že se vrací ze švýcarské stáže domů. Když si pak dva týdny před Derby zlomil klíční kost, nepřestal jsem věřit, že se zvládne vrátit, i když mě od jeho angažování mnoho lidí zrazovalo. |
"Kolik lidí by nechalo jet koně zraněnému žokejovi? Jeho důvěry si velmi vážím," říká šťastný Rája. Jeho cesta k vítězství v nejprestižnějším rovinovém dostihu v České republice přitom vůbec nebyla jednoduchá. Dva týdny před vrcholem rovinové sezony si nešťastně zlomil klíční kost při pádu z koně a jeho šance dostat se do derby zpátky do sedla nebyla nijak optimistická.
"Sedl jsem do sanity a myslel, že je všechno v háji. Když mi pak řekli: zavezeme vás do Motola a pak si to nějak zařiďte, rozzlobil jsem se a ze sanity vystoupil. Jezdil jsem rok a půl ve Švýcarsku, ale tam je o žokeje daleko lépe postaráno," vzpomíná Rája na nepříjemné okamžiky, které ho málem připravily o triumf ve slavném dostihu.
A tehdy "zaúřadoval" Josef Váňa. Zraněného žokeje nechal převézt do plzeňské nemocnice, kde dává Milan Toman, lékař tamní ortopedie, do pořádku polámaného Váňu a další žokeje z jeho tréninkové centrály.
Žokej Jan Rája a trenér Josef Váňa se radují z vítězství v Českém derby.
Rozdrcenou klíční kost nahradil Toman implantátem a týden před derby už Rája zkoušel u trenéra Jiřího Jandy v Holičkách u Heřmanova Městce, jestli ruka vydrží. Vydatně mu pomáhal také lidový léčitel.
Ruka držela. Potvrdily mu to nejen tréninky, ale hlavně první ostrý test v rámci mítinku. Klisnu Kolymbii dovedl ke třetímu místu v uznávané Ceně klisen.
Nervozita, které se zbavil, přešla rázem na trenéra Váňu.
"Když jsem viděl nablýskané koně ostatních trenérů, můj optimismus už nebyl zdaleka takový. Půl hodiny do derby bylo ukrutných," přiznává Váňa.
Pár minut po dostihu už se objímá s Rájou a vyhazuje do vzduchu elegantní černý klobouk, který si vzal na svátek všech koňařů z pověrčivosti.
"Už mi jednou přinesl v derby štěstí, tak jsem si ho vzal znovu, tahle tradice je nezbytná," usmíval se sedmapadesátiletý Váňa.
Pro vítěze uspořádá na zámečku v Chyši na Karlovarsku, kde trénuje, oslavu.
Velká pardubická? Nikdy neříkej nikdy
Mohlo by se zdát, že by osvědčená dvojice Váňa - Rája mohla zkusit spolupráci i nad překážkami. Tomu ale načešický žokej příliš nakloněný není.
"Nikdy neříkej nikdy, ale moje místo je v rovinových dostizích. Na překážkách jsem si splnil cíl jet Velkou pardubickou a skočit si Taxisův příkop. Zkusil jsem si to čtyřikrát. Doma jsem ale na rovinách," říká devětatřicetiletý žokej, který patří mezi dostihovými žokeji k nejstarším.
A přece se vydal před necelými dvěma lety na zkušenou do Švýcarska.
"Odcházel jsem se zdviženým nosem. Podepsal jsem tvrdou smlouvu a dostával málo příležitostí v dostihu. Tady mě lidé znali, tam jsem byl nula. Vracím se pokornější a s velkou chutí vyhrávat," říká Rája.
