Afrika nemusí být už jen velmocí běhů a Čína zase zemí gymnastiky nebo stolního tenisu. Rychlonožky tmavé pleti už taky nemají monopol na nejkratší sprinty. Šampionát v Ptačím hnízdě zdůraznil globalizaci královny sportů.
„Co deset let se mix národností rozšiřuje,“ sleduje šéftrenér reprezentace Tomáš Dvořák a napůl žertem, spíš ale s reálnou předtuchou říká: „A bude hůř.“
Atletická federace IAAF nyní sdružuje 214 členů, jako zatím poslední přijala letos v srpnu Kosovo, ale první příčky medailových žebříčků předchozích šampionátů byly jednobarevné - mocnosti jim vládly.
Minule Rusové, předtím dlouhé roky Američané, ale v Pekingu, světe, div se, je první Keňa se sedmi zlatými, šesti stříbrnými a třemi bronzy. Ovšem už ne jen díky vytrvalostním běhům, na něž mají lehkonozí střízlíci patent; oštěpař Yego s překážkářem Bettem měnili v Pekingu pořádky.
Že by nový trend? Že by tradiční země objevily pro ně dřív netradiční disciplíny?
„Hází Keňan, Arab, kluk z Argentiny, Japonec nedávno udělal na mistrovství světa medaili,“ sleduje trojnásobný šampion olympiád Jan Železný a raduje se nad návratem oštěpu mezi atraktivní disciplíny. „Oštěp je určitý dar, ale s ním se může narodit celý svět.“
Medailové pořadí1. Keňa 7 - 6 - 3 (4.) 2. Jamajka 7 - 2 - 3 (3.) 3. USA 6 - 6 - 6 (2.) 4. Velká Británie 4 - 1 - 2 (7.) 5. Etiopie 3 - 3 - 2 (6.) .. 15. ČESKO 1 - 0 - 0 (8.) Medaile v pořadí zlatá, stříbrná, bronzová. V závorce pozice na předchozím mistrovství světa v Moskvě 2013. |
Yego bral první lekce u počítače sledováním oštěpařských mistrů na YouTube, a aby si zažil správný úhel odhodu, vrhal přes zrezavělou fotbalovou bránu.
Byť je jeho národ předurčen pro vytrvalecké bitvy a právě těch se Afričané dosud drželi nejvíc, v krvi Keňanů je i cosi oštěpařského. „Vždyť se oštěpem tisíce let živili,“ připomíná Dvořák. „A teď se konečně našel jeden svalovec, který se rozhodl: Jdu a naučím se házet závodně. Motivace je zásadní, ve své zemi bojují o místo na slunci.“
Zuzana Hejnová létá přes překážky od 15 let, a právě proto je nad nimi znovu nejlepší na Zemi. „Mám zkušenosti a cit,“ říká.
Jenže pak mezi muže na stejné trati vtrhne „nezkušený“ Bett, bývalý volejbalista, a smete Rusa a Bahamana. „Přišli na to, že se dá dělat i něco jiného než jen maratony a krosy,“ poznamená Dvořák.
Ještě jeden faktor stojí za atletickým boomem. Talenty jsou k mání snad v každé zemi, ale mnohým doma chybějí podmínky i zázemí, a tak atletičtí tygři loví zahraniční trenéry s know-how a zkušenostmi.
Yega vede Fin Piironen a spolu s Egypťanem Abdelrahmanem, v Pekingu stříbrným, vytvořili silnou tréninkovou skupinu. Betta trénuje Jihoafričan Koetze, čínské dálkaře zase Američan Huntington, který před lety dovedl Mikea Powella až ke světovému rekordu.
A český šéftrenér v Pekingu uslyšel: Tomáši, nechcete trénovat naše diskaře a desetibojaře? Někdejšího světového rekordmana lákala íránská výprava.
Co on na to? „No ptal jsem se ředitele svazu, o kolik mi zvedne plat,“ směje se Dvořák. „Neumím si představit, že bych závodil nebo trénoval v jiném dresu.“
V dalších zemích s tím problém nemají. A mapa atletického světa se proto pomalu mění.
