Praha se stala basketbalovou mekkou.
Čtyři zápasy prestižní soutěže basketbalové labužníky nadchly.
Finále sledovalo přímo v ochozech 16 805 diváků, sedmnáctitisícová kapacita byla takřka naplněna. Televizní přenosy se vysílaly do 40 zemí světa.
Třebaže se největší podpory dočkali borci z Tel Avivu, k druhé obhajobě titulu jim to nepomohlo.
V libeňské hale si dalo dostaveníčko 10 000 izraelských fanoušků. Poskakující dav skandujících lidí připomínal žluté mraveniště. Tu a tam z něj vlála izraelská vlajka. Po úvodních minutách, kdy obhájci vedli 7:0, se i monstrózní aréna začala pod tóny samby otřásat v základech.
"Příznivci nám opět vyjádřili nevídanou podporu. Nebylo to poprvé. Tentokrát to k cestě až na vrchol bohužel nestačilo," povzdychl si očividně unavený kouč Maccabi Pinhas Geršon.
Ještě ve čtvrtek vtipkoval a na tiskové konferenci si italského kolegu v ruských službách Ettore Messinu dobíral, avšak v neděli po porážce 69:73 oznámil: "Končím. Nemám sílu pokračovat dál."
To už se mnohatisícový dav fanoušků Maccabi trousil ze Sazka Areny jako z pohřbu. Ještě před několika okamžiky nadšení kluboví příznivci sklopili hlavy a zklamaně opouštěli Prahu. Bez vášní a incidentů.
Chorály, které odpoledne zněly městem, vystřídal oněmělý průvod. Naděje fanoušků už směřují k Aténám, kde se za rok jejich klub, zřejmě s řadou nových hrdinů, pokusí navázat na zlaté časy.
Konečně se dostal prostor i pro příznivce CSKA. Ti slaví vítězství v Evropské lize po 35 letech. Byli v menšině, ve vyprodaném hledišti jim patřilo jen málo sektorů. Ale když předával prezident republiky Václav Klaus novým vítězům trofej, vybuchlo nadšení a vlna euforie naplno.
"Je to už 35 let, co CSKA vyhrál v Evropské lize naposledy. Jsem si jistý, že by na nás byl hrdý i Alexandr Gomelskij," připomněl pro agenturu ČTK Ettore Messina slavného kouče, který CSKA dovedl k úspěchům v 70. letech minulého století. "Dnes jsme hráli velmi chytře a to nás dovedlo k vítězství proti opravdu velkému soupeři," těšil se italský kouč v ruských službách.
V evropské lize vedl už třetí klub, první mimo Itálii. "Mám vám svůj moskevský příběh vyprávět? A máte tři roky času?" ptal se dobře naladěný trenér a jedním dechem dodal. "Musel jsem si zvykat na nové prostředí, jinou mentalitu. Ale teď vím jistě, že se všechno vyplatilo."
Basketbalové představení skončilo. Mělo úroveň. I báječnou atmosféru. Příznivcům zvyklým na zdejší poměry z ní musela naskakovat husí kůže.
CSKA - popáté na evropském trůnu
P r a h a (ČTK) - Basketbalovými králi Evropy se v pražské Sazka Areně stali popáté hráči CSKA Moskva, na cennou trofej čekali od roku 1971. Svému finálovému soupeři Maccabi Tel Aviv navíc překazili plány na třetí výhru v Evropské lize za sebou. Ruský klub se v této nejvýznamnější soutěži starého kontinentu probojoval počtvrté za sebou do závěrečného Final Four, ale až letos překročil nástrahy semifinále.
Největší šance na zisk ceněné trofeje se dávaly ruskému klubu především loni. Osmnácti výhrami za sebou stanovili tehdy basketbalisté CSKA nový rekord Evropské ligy, na cestě do Final Four pak podlehli pouze jednou Barceloně. Na vlastní palubovce však v rozhodujících zápasech minulé sezony zklamali a prohráli jak semifinále se španělským Tau Cerámica, tak souboj o třetí místo s Panathinaikosem Atény.
Novým impulzem pro novou sezonu mělo být angažování veleúspěšného italského
kouče Ettoreho Messiny. Ten již věděl, jak chutná vítězství v Evropské lize ze svého předchozího působení v Boloni. Do týmu si přivedl Američany Davida Vanterpoola s Trajanem Langdonem a Slovince Matjaže Smodiše. Kostru vítězného týmu pak dotvořili Theo Papalukas z Řecka, zkušený kapitán Sergej Panov a naturalizovaný Američan Robert Holden.
Výsledky ve skupinách neměl CSKA tak impozantní jako loni, ale formu pro nejdůležitější fázi dokázal přesně načasovat. Hráči CSKA posbírali na závěr také řadu ocenění. Do nejlepšího výběru celého ročníku Evropské ligy se dostali Langdon s Papalukasem, řecký mistr Evropy byl pak po finálovém utkání vyhlášen nejužitečnějším hráčem Final Four.
Basketbalový klub CSKA Moskva byl založen roku 1924. Od té doby vyhrál šestatřicetkrát domácí ligu. Především v šedesátých a sedmdesátých letech patřil k nejlepším klubům Evropy. V tehdejším Poháru mistrů vyhrál poprvé v roce 1961, když přerušil tříleté panovaní jiného sovětského velikána, ASK Riga. Evropskou trofej dobyl rovněž v letech 1963, 1969 a 1971, tehdy již pod vedením věhlasného Alexandra Gomelského, který je nyní v klubu čestným prezidentem.
Od té doby se basketbalové síly v Evropě přeskupily a vyhrávat začaly především italské, španělské či jugoslávské kluby. V novodobé historii, kdy o vítězi rozhoduje turnaj čtyř nejlepších celků, se moskevskému celku podařilo prokousat do závěrečných bojů až v roce 1996. Tehdy ale v semifinále narazil na pozdějšího vítěze, řecký Panathinaikos. Stejně dopadlo CSKA také v roce 2001, když podlehlo Maccabi 80:86. Nyní mu vše oplatilo v posledním a nejdůležitějším zápase sezony 2005/06.
Final Four jsme zvládli, míní jeho pořadatelé
P r a h a (ČTK) - Prestižní finále Evropské ligy basketbalistů v Praze je už minulostí. Odpolední odlet rozveselených šampionů CSKA Moskva, kteří celou noc bouřlivě na jedné z diskoték na Václavském náměstí slavili titul, byl už jen symbolickou tečkou za monstrózní akcí. Basketbalové hřiště z libeňské Sazka Areny zmizelo během noci také jen pár hodin po skončení finálového souboje. Organizátory teď při bilancování těší, že během Final Four, které bylo jednou z největších sportovní akcí v historii
Prahy, nedošlo k žádným excesům.
Podle nich mělo vyvrcholení Evropské ligy v Praze důstojné kulisy. "Dovolím si tvrdit, že jsme Final Four celkově zvládli velmi dobře," řekl Tomáš Petera, spolumajitel společnosti Česká sportovní, která akci pomáhala organizovat. "Během celého víkendu nedošlo k žádnému vážnějšímu problému, což nás moc těší. Ukázali jsme celému světu, že Praha je schopna pořádat velké sportovní akce a v budoucnu by se třeba mohla ucházet i o pořádání olympiády," dodal Petera.
Zatěžkávací zkouškou pro pořadatele prý byl hlavně závěr nedělního finále, kdy museli palubovku před závěrečným ceremoniálem uchránit před vpádem jásajících fanoušků CSKA. Ostraha se svými 425 členy však úkol zvládla.
"Tento moment je většinou nejslabším místem celého Final Four, hlavně z bezpečnostního hlediska, protože na palubovce je spousta významných hostů
včetně prezidenta. My jsme to však dokázali ustát," potěšilo Peteru. "Dobře
ale víme, že v případě vítězství Maccabi by bylo toto riziko mnohem vyšší," uvedl Petera.
Pražskému Final Four patří i několik primátů. Tím nejdůležitějším je rekord v návštěvnosti: do Sazka Areny v pátek zavítalo 16.805 fanoušků, v neděli dokonce 17.210. Celkem jich tak do libeňské haly dorazilo na víkendová klání 34.105. Pražské finále, kde vytvořilo báječnou atmosféru hlavně deset tisícovek příznivců Maccabi Tel Aviv, tak bylo tím nejnavštěvovanějším za posledních pět let. "Nemáme k dispozici ještě všechny úplně přesné údaje, ale možná nám bude patřit i celkový rekord," podotkl Petera.
Divácký zájem mimo jiné znamená, že akce bude ziskovou i pro české organizátory. Česká sportovní do Final Four investovala přibližně osmdesát milionů korun a podle všeho rozhodně neprodělá. "Vypadá to opravdu tak, že budeme v zisku. Ale všechno ještě musíme vyúčtovat se španělskými organizátory příští týden na schůzce v Barceloně," podotkl Petera.
Finanční žně měli v Sazka Areně i prodejci rychlého občerstvení. Za oba dny se v hale prodalo 5,5 tuny studeného i teplého jídla, 500 porcí pizzy, 1300 košer párků a klobás nebo 200 hektolitrů nápojů. |
