"Není co řešit, musíme vyhrát," říká také 37letý zlínský brankář Zdeněk Luňák, nejzkušenější hráč nováčka.
V čem je největší síla Přerova?
Mají šikovné spojky - Hastíka, Hradila, Hardta. Když se tahá skóre, jsou bojovní a kousaví. Nejlepší bude se jim hned utrhnout.
Góly střílejí hlavně Frančík s Hastíkem. Je to výhoda pro brankáře?
Frančík je dává z brejků a sedmiček, těžko se na něho zaměřit. Hastík dokáže udeřit odkudkoliv. Je to hráč, kterého by chtěl asi každý mančaft. Padesát procent výkonu Přerova dělá on. U nich se nám ho postupně povedlo odstavit a znepříjemnit mu hru.
Jak si pamatujete na zápas v Přerově?
Byl trochu podobný poslednímu v Hranicích. Hráli jsme první půlku v útlumu, nedařilo se v útoku, obraně ani brankářům. V šatně jsme se sebrali, Andrej zvýšil hlas.
V Hranicích jste prohrávali už o 14 branek. Berete to tak, že varování přišlo v pravý čas?
Taková facka někdy přijde vhod. Po předchozích dvou zápasech byli někteří zase až moc nahoře.
U vedoucí dvojice Plzeň-Lovosice jste prohráli jen o tři branky. Čím si vysvětlujete najednou takový výbuch v Hranicích?
Je pravda, že nám nevyhovují ranní časy. Nikdo na to nejsme zvyklí. Ale vymlouvat se na to nechci, Hranice nás přejely. Povedlo se jim všechno, měly štěstí, my naopak smůlu. Aspoň, že jsme se zvedli po přestávce.
Vidíte u spoluhráčů pokrok od startu extraligy?
Zjistili, že se dá hrát s každým. Už nejsme tak bojácní jako v úvodních třech kolech, kdy jsme hráli se třemi nejlepšími týmy.
Co chybí k tomu, abyste porazili Plzeň nebo Lovosice?
Musí se sejít více věcí. Ale pro kluky jsou zápasy s nimi vynikající zkušeností, která může být v příštích sezonách rozhodující.
Předchozí tři zápasy vám chyběl pracovně zaneprázdněný kolega Mahušek. Byl jste pod větším tlakem?
Bylo to náročnější. V Hranicích by mi pomohlo, kdyby mě vystřídal. Ale také Honza Šidlík potřebuje nabrat zkušenosti, s Mirou věčně chytat nebudeme.
Ale jste rád, že je Mahušek zpátky, že?
Jasně. Zopakuji to, žádná rivalita mezi námi není. Chytat začne ten, kdo se bude cítit lépe.
