„To byl zlomový moment utkání,“ culil se Zbránek po výhře 28:25, po níž si Zlín upevnil desátou příčku, z níž začne sérii play-out doma. „Je příjemné, že se teď můžeme v klidu připravit.“
Chvíli před pauzou jste mohl jít ještě do jednoho brejku, ale už asi nebyly síly po třech sprintech, že?
Šlo to, ale vrátili jsme se v neděli o půl třetí ráno ze Strakonic, kde jsme hráli první ligu s Bystřicí, a už mi docházely. Jsem úplně dobitý, jdu si definitivně lehnout a doufám, že se neproberu do pondělního večerního tréninku. Slezl jsem, jen když jsem v první půlce dostal koňara.
Kde jste vzal síly?
Máme cukry, ionťáky...
Sebevědomí vám musel dodat také obrat na konci půlky.
Šli jsme do šatny a byli zlomení. Seděli jsme v kabině, byl tam klid. Jenom jsme si řekli, co je potřeba doladit. A slyšeli jsme řev z vedlejší kabiny.
To vás také motivovalo?
Každému pomůže, když slyší, jak Babák (trenér) řve, půlka Jičína stojí na nohou a brečí do kapesníků.
Po dvou jasných porážkách jste vypadali hodně nabuzení.
Plzeň a Dukla jsou silní soupeři. Věděli jsme, že Jičínu jde o všechno, o play-off. Stejně jako Karviné, Hranicím. Nikomu to nechceme zpříjemnit, odevzdat zadarmo. Máme prémie za výhry, tak proč toho nevyužít? A Jičín je venku hratelný. U nich jsme prohráli o gól, ale tam je to těžké, protože s nimi doma hodně hrají rozhodčí.
A co pozitivní motivace soupeřů, kterým jste tímto výsledkem hodně pomohli?
Je to jednoduché. V Karviné chytá Kuba Lefan a hraje jeho bratranec Jirka (odchovanci Zlína). V šatně jsem zaslechl vzkaz od nich: Porazte Jičín a dostanete bečku. V pátek na tréninku jsem vyhecoval Zdeňu Luňáka (brankář), že když vyhrajeme, tak donese basu do šatny. Jsem zvědavý, jestli to dodrží.
