Šlo to tak lehce, jak by se mohlo podle náskoku v cíli zdát?
Poslední kolo a půl jsem jel nadoraz, v křečích. V hlavě jsem si ale opakoval: Bolest je dočasná, ale titul navždycky.
Jak vás hřeje dres mistra světa?
Zatím si to moc neuvědomuju, cítím se pořád jako ve snu. Mám ho na sobě, na krku mi visí medaile, ale nedochází mi to. Ale až přijedu na další závody a budu oblečen v bílém, budu si to užívat.
Lekl jste se, že po defektu je závod ztracený?
Byl jsem dobře připraven na všechno, věděl jsem, že taková situace může nastat. Pořád jsem viděl na špici, jel jsem si svoje tempo, a když jsem se dopředu vrátil, na nic jsem nečekal a hned jel.
Nastal moment, kdy jste zapochyboval, že se může něco pokazit?
(Štybar nevnímal) Promiňte, teď jsem neposlouchal. (Překvapeně koukal na kolo v bílé barvě s pruhy světového šampiona a nápisem Stybie, které přivezl mechanik).
Takže ten moment.
Neměl jsem přehled o závodě, nevěděl jsem, jak jsou soupeři daleko za mnou, kdo tam je. Sledoval jsem sice obrazovku, ale tam jsem byl v záběru jen já. Pořád jsem se snažil jet hranu.
Co jste si řekli v cíli s přítelkyní Ine?
O ruku jsem ji nepožádal, i když mě mě do toho trošku nutili. Tam slova nepadala, prožívali jsme jenom dojetí.
Za týden vás čeká další závod. Porušíte přesto životosprávu?
To ještě uvidíme, hranolky s řízkem si nedám, ale sklenička šampaňského asi přijde.
Hned usedáte do letadla směr Belgie. Není to škoda?
Určitě mě to mrzí, rád bych zůstal, vydechl, užil si s rodinou, fanoušky. Taková je ale situace, jsem placen z Belgie, musím sedět se všemi sponzory na cestě zpět.
Když mluvíte o penězích, dokážete odhadnout jak stoupne vaše cena?
V tuhle chvíli to není to nejdůležitější, co mě zajímá. To se vyvine.
Jaké máte další cíle?
Udržet pozici mistra světa a ukazovat dres jako to dělal loňský šampion Niels Albert letos.
S nejcennějším titulem už asi nemáte vyšší metu. Přesedláte na silnici za Romanem Kreuzigerem?
Teď jsem dojel mistrovství světa v cyklokrosu, takové myšlenky nemám.