„Je dobré, že k takovému přechodnému období došlo,“ říká Alfonz Juck, manažer Zlaté tretry. „Atletika během něj prochází jistým tvůrčím očišťovacím procesem. Musí se vypořádat s problémy z minulosti a zároveň se zmodernizovat. Hledá, co diváci vlastně chtějí, a testuje i různé nové modely soutěží, s nimiž by udržela pozornost mladých diváků.“
Co se změnilo přímo na Tretře?
Dříve při startech jamajské sprinterské legendy byla její propagace až neuvěřitelně snadná.
ZpravodajstvíZlatá tretra 2019 |
„Když k nám jezdil Bolt, nepotřebovali jsme prakticky žádnou reklamu na prodej vstupenek ani aktivaci médií,“ vzpomíná mluvčí mítinku Karel Tejkal.
Tehdy býval vítkovický stadion opakovaně vyprodaný a své zástupce zde měly i prestižní listy jako Daily Telegraph či L’Equipe.
„Čeští diváci sem nejezdili na atletiku, ale na mimořádnou událost,“ říká Tejkal. „Lidé chodili, aby mohli jednou říci ‚Viděli jsme na vlastní oči běžet Bolta‘, stejně jako říkávají: Byli jsme na koncertu Rolling Stones nebo Navštívili jsme egyptské pyramidy.“
Nyní naopak už druhým rokem zůstávají mnohé vstupenky neprodané a na tribunách 15tisícového stadionu zejí prázdné řady sedadel.
Přitom mítink stále nabízí zástup hvězd, letos pět olympijských šampionů a patnáct mistrů světa.
Rozpočet celé Tretry zůstal zhruba stejný, okolo 30 milionů korun, jen se vzhledem k růstu jiných nákladů zmenšil balík na „nákup“ elitních atletů. Což však není zásadní problém.
Dříve se Boltovi na každém mítinku včetně Tretry vyplácelo startovné 250 tisíc dolarů, více než trojnásobně převyšující startovné dalších hvězdných atletů.
V současnosti za „jednoho Bolta“ pořídíte i osm světových jedniček v jiných disciplínách, včetně sprintů. Letos stojí lídr tabulek na stovce Coleman zhruba 40–50 tisíc dolarů (podle disciplíny, kterou běží), jeho čtvrteční přemožitel De Grasse 30 tisíc, jedničky technických disciplín Lasickeneová, Walsh či Echevarria okolo 20 tisíc.
Do Ostravy je navíc táhne výborné renomé mítinku. „Z hotelu jsem za pět minut na stadionu, to je paráda. Potrénoval jsem, pouštěli jsme si filmy, zrelaxoval jsem,“ libuje si Christian Coleman, který přiletěl už minulý pátek.
„Diváci jsou tu jedni z nejlepších,“ chválí publikum královna výšky Marija Lasickeneová, která atakovala 32 let starý světový rekord 210 centimetrů.
Nebylo vyprodáno jako za Boltových časů. Některým českým hvězdám se nedařilo. Ale výškařská show Marije Lasickeneové na Zlaté tretře strhla snad každého. Ostrava viděla skok přes 206 cm a pak tři pokusy o světový rekord 210 cm. A i když nevyšly, všem ukázala: Já na to mám. https://t.co/S7WMPwQmoR
V éře po Boltovi kupodivu neřeší organizátoři na rozdíl od jiných mítinků ani problémy se sháněním sponzorů.
„Jejich pool máme dlouhodobě stabilizovaný, nebyl vázaný na Bolta,“ říká Miroslav Černošek, majitel pořádající agentury.
Faktem nicméně zůstává, že i sponzoři se raději prezentují před plnými tribunami.
Chybějí charizmatické osobnosti
Letos Tretra poprvé nabídla například i stovku mužů, ve které všech osm aktérů mělo osobní rekord pod 10 sekund. „Dřív by taková sestava byla bomba. V poboltovské éře ne,“ tvrdí Tejkal.
Diváckým poklesem ovšem netrpí jen Ostrava. Jde o celosvětový atletický trend.
Chybějí charizmatické osobnosti, které by se alespoň přibližovaly k někdejší Boltově auře a přitáhly nejen ryzí fanoušky, ale také širší záběr publika. „Atletika má špatné PR i proto, že světová federace IAAF nepracuje na vyprofilování nových hvězd formou zajímavých příběhů,“ soudí Tejkal.
Výjimky přesto mezi mítinky stále existují, v čele s tradičně vyprodanou curyšskou Weltklasse.
„Tam nikdo nepitvá, kdo startuje. Lidi jdou na Weltklasse, protože mají zafixované, že je to pokaždé hodně dobrá show,“ říká Juck. „Přál jsem si, aby i u nás lidem stačilo, že jdou na Tretru, na dobrou atletiku. Ukazuje se, že je to pro novou generaci asi málo.“
HVĚZDA Z BAHAM. Bahamská sprinterka Shaunae Millerová-Uibová vytvořila na Zlaté tretře světový rekord na ojediněle vypisované neolympijské trati 300 metrů..
Redukce Diamantové ligy
Světová atletika hledá cestu z přechodného období rovněž restrukturalizací soutěží. V příští sezoně dojde k revoluční změně v seriálu Diamantové ligy. Nejenže se zkrátí doba jednotlivých mítinků ze 120 na 90 minut, také jich ubude (ze 14 na 12), bude pouze jeden finálový večer namísto dvou a především: sníží se počet disciplín ze současných 32 na 24.
Reformu mají odskákat mnohé technické disciplíny.
„Na detaily o změnách Diamantové ligy stále čekáme,“ říká Juck. Až je IAAF odhalí, mohla by se také Tretra ucházet o přijetí do prestižního seriálu. Ale spíš ne. „Nehrneme se tam. Raději máme svoji svobodu, kdy nám nikdo nediktuje skladbu disciplín a nedosazuje povinné sponzory.“
Cesta k divácké přízni může být úspěšná i při setrvání ve 2. kategorii mítinků. Současně se zachováním vynikajícího zahraničního pole však musí být propagace závodu zaměřena ještě výrazněji na domácí hvězdy, na něž potenciální diváci vždy slyší.
Příkladem je mítink v Oslu. Také tam mívali potíže se zaplněním stadionu, pokud zrovna nezískali na start Bolta. „Zato letos vyprodali Diamantovou ligu, protože dovedou těžit z velkého boomu norské atletiky díky bratrům Ingebrigtsenům a Warholmovi,“ poukazuje Juck.
KDY PŘEHODÍ 90 METRŮ? Jakub Vadlejch, svěřenec Jana Železného, patří k lídrům české atletiky.
Rovněž na Tretře dokázaly kdysi tisíce diváků zcela zaplnit stadion kvůli Janu Železnému. „Takovou superstar ale teď česká atletika nemá, ačkoliv Bára Špotáková je obrovská osobnost,“ říká Juck.
I proto je škoda, že do programu se letos nevešlo 400 metrů překážek žen. Vždyť na nich je Zuzana Hejnová dvojnásobnou mistryní světa.
