Pavol je po první jízdě povolán ke zkoušce plovací vesty. Francouzská rozhodčí ji dlouho topí ve vodě a mačká ji, seč může, aby hmota pojala co nejvíc tekutiny. „Potápěla ji několikrát, tak dlouho nemohu být pod vodou,“ říká Pavol.
Vesta musí mít nosnost šest kilogramů, to má zabezpečit závodníka při převrhnutí. Když je suchá, unese víc. Zkouší se tak, že se zatížena šestikilovým závažím ponoří do vody a musí se celá vynořit.
Do zápisu o zkoušce je zaneseno: vestu vyměnit! „Nakonec jsem byl rád, že nás nediskvalifikovali,“ říká Pavol.
Otec dvojčat běhá s vestami po břehu. Známým říká, co si myslí: Provokace! Bratři zůstávají klidní. V přestávce leží ve stanu a pojídají hamburgry. Už jsou na vodě, rozjíždějí se, pět minut do startu. A Peterovi praskne pádlo. Utíká do stanu, přinese staré.
Při finálové jízdě rozhoupají tyč na třinácté brance, pro mnohé osudné. Pavol o ni lehce zavadí hlavou. „Dotkl jsem se přilbou. Jak se změnila pravidla, mám teď novou, větší.“ Nakonec vyhrají. S novou vestou i novou přilbou. Zůstávají neporazitelní.