Pátým vítězem mezi 36 nominovanými jezdci je Topinka, jeden z deseti domácích účastníků nedělního závodu. Chybět naopak bude pětinásobný mistr světa Tony Rickardsson ze Švédska, kterému ve startu brání sponzorské závazky.
Historie Zlaté přilby sahá do února 1929, kdy se členové Východočeského autoklubu rozhodli pořádat pravidelné závody na ploché dráze. Nápad i název, vycházející z anglické reklamy na helmy s jedoucím rytířem v brnění, byl schválen. Premiéra "souboje v levých zatáčkách" se odehrála v září na dostihovém závodišti a nejrychleji projel tratí Zdeněk Pohl.
Formát soutěže se osvědčil, nad druhým ročníkem převzal patronát premiér František Udržal a poprvé si pozlacenou trofej nasadil cizinec - Jugoslávec Josef Antun Štrban na BSA. Třetí ročník poznamenala vážná havárie, při níž Dán Niels Nielsen proletěl hrazením. Devět lidí bylo zraněno.
Jako první obhájil trofej Němec Hermann Gunzenhauser s jawou (1935-36), ale hattricku se v roce 1937 nedočkal, neboť závod postihly finanční potíže. Nejelo se ani v období 1939-46 a po třech poválečných ročnících se Zlatá přilba nekonala dokonce deset let. Renesance se motoristický podnik dočkal v roce 1961.
Převratnou změnou byl rok 1964, kdy byla Zlatá přilba přeložena na škvárový plochodrážní stadión ve Svítkově a poprvé se jí mohli zúčastnit pouze jezdci na plošinářských speciálech. Jubilejní dvacátý ročník v roce 1968 postihla tragédie. Luboš
Tomíček ve smyku upadl, soupeř jej srazil a elitní domácí jezdec po převozu do nemocnice zraněním podlehl. Na jeho počest se od roku 1969 jezdí "Memoriál Luboše Tomíčka", který se tradičně koná den po Zlaté přilbě v Praze na Markétě.
Sedmdesátá léta se nesla ve znamení soubojů Dána Oleho Olsena s Jiřím Štanclem. Fenomenální Seveřan zvítězil sedmkrát, v letech 1970-72 třikrát za sebou. Štancl si připsal pět výher. V dlouhém období let 1970 až 1982 narušil jejich nadvládu pouze Milan Špinka v roce 1973.
V roce 1983 se stal prvním zámořským vítězem Zlaté přilby Američan Dennis Sigalos. Po Štanclově odchodu nestačila česká špička světové konkurenci. Teprve roku 1988 se do finále prodral Roman Matoušek a skončil druhý. Proslulá trofej se do domácích rukou vrátila až v roce 1991, kdy Kasper mladší napodobil 28 let starý výkon svého otce. Čeští jezdci dosud vyhráli závod čtrnáctkrát.
Začátkem devadesátých let zářil na pardubické škváře Švéd Tony Rickardsson s jawou (1992-93 a 1995), jenž si stejně jako Australan Adams připsal tři prvenství. Loni mu cestu k výhře notně zkomplikoval výborně jedoucí Jirout, jenž získal stříbro
před Markem Loramem z Velké Británie.
Přehled dosavadních vítězů motoristického mítinku Zlatá přilba v Pardubicích:
1929, 29. září - Zdeněk Pohl (ČSR/Indian),
1930, 31. srpna - Josef Antun Štrban (Jugoslávie/BSA),
1931, 6. září - Rudi Klein (Německo/Rudge),
1932, 25. září - Hans Mayer (Rakousko/DKW),
1933, 1. října - Hans Walter Buttler (Německo/Rudge),
1934, 2. září - Gerrit J. van Dijk (Nizozemsko/JAP Eysink),
1935, 15. září - Hermann Gunzenhauser (Německo/Jawa),
1936, 27. září - Hermann Gunzenhauser (Německo/Jawa),
1937 - závod se nekonal,
1938, 4. září - František Juhan (ČSR/Jawa),
1939 až 1946 - závody se nekonaly,
1947, 7. září - Hugo Rosák (ČSR/JAP),
1948 - závod se nekonal,
1949, 4. září - Fritz Dirtl (Rakousko/Schneeweiss),
1950 - závod se nekonal,
1951, 9. září - Jan Lucák (ČSR/JAP),
1952 až 1960 - závody se nekonaly,
1961, 20. srpna - Oldřich Klaudinger (ČSR/ESO),
1962, 16. září - Josef Seidl (NSR/JAP),
1963, 15. září - Antonín Kasper st. (ČSR/ESO),
1964, 6. září - Igor Plechanov (SSSR/Jawa),
1965, 12. září - Farit Šajnurov (SSSR/Jawa),
1966, 18. září - Igor Plechanov (SSSR/Jawa),
1967, 10. září - Ove Fundin (Švédsko/Jawa),
1968, 20. října - Leif Enecrona (Švédsko/Jawa),
1969, 5. října - Gennadij Kurilenko (SSSR/Jawa),
1970, 27. září - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1971, 19. září - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1972, 16. září - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1973, 23. září - Milan Špinka (ČSSR/Jawa),
1974, 22. září - Jiří Štancl (ČSSR/Jawa),
1975, 5. října - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1976, 3. října - Jiří Štancl (ČSSR/Jawa),
1977, 2. října - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1978, 1. října - Jiří Štancl (ČSSR/Jawa),
1979, 29. září - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1980, 28. září - Ole Olsen (Dánsko/Jawa),
1981, 27. září - Jiří Štancl (ČSSR/Jawa),
1982, 26. září - Jiří Štancl (ČSSR/Jawa),
1983, 25. září - Dennis Sigalos (USA/Jawa),
1984, 23. září - John Davis (Anglie/GM),
1985, 22. září - Erik Gundersen (Dánsko/GM),
1986, 21. září - Erik Gundersen (Dánsko/GM),
1987, 20. září - Hans Nielsen (Dánsko/Godden),
1988, 2. října - Per Jonsson (Švédsko/Jawa),
1989, 24. září - Jeremy Doncaster (Velká Británie/GM),
1990, 30. září - Jeremy Doncaster (Velká Británie/GM),
1991, 29. září - Antonín Kasper ml. (ČSFR/Jawa),
1992, 27. září - Tony Rickardsson (Švédsko/Jawa),
1993, 26. září - Tony Rickardsson (Švédsko/Jawa),
1994, 11. září - Simon Wigg (Velká Británie/Jawa),
1995, 3. září - Tony Rickardsson (Švédsko/Jawa),
1996, 29. září - Tomáš Topinka (ČR/Jawa),
1997, 5. října - Ryan Sullivan (Austrálie/Jawa),
1998, 4. října - Hans Nielsen (Dánsko/Jawa),
1999, 3. října - Leigh Adams (Austrálie/Jawa,
2000, 15. října - Leigh Adams (Austrálie/Jawa),
2001, 7. října - Leigh Adams (Austrálie/Jawa).
Přehled všech dosavadních vítězů plošinářské Zlaté stuhy v Pardubicích:
1975, 4. října - Jindřich Dominik (ČSAD Plzeň),
1976, 2. října - Luboš Tomíček ml. (RH Praha),
1977, 1. října - Miroslav Bačík (AMK Zohor),
1978, 30. září - Ladislav Hradecký (RH Praha),
1979, 29. září - Stanislav Urban (RH Praha),
1980, 27. září - Stanislav Urban (RH Praha),
1981, 26. září - Antonín Kasper ml. (RH Praha),
1982, 25. září - Jiří Hnidák (RH Praha),
1983, 24. září - Zdeněk Schneiderwind (ZP Pardubice),
1984, 22. září - Ivan Pacák (RH Praha),
1985, 21. září - František Ledecký (RH Praha),
1986, 20. září - Bořivoj Hádek (SVS Pardubice),
1987, 26. září - Jan Holub (SVS Pardubice),
1988, 1. října - Jan Holub (SVS Pardubice),
1989, 23. září - Bořivoj Hádek (SVS Pardubice),
1990, 29. září - Jan Hádek (ČSAD Plzeň),
1991, 28. září - Rostislav Bureš (ZPA Pardubice),
1992, 26. září - Antonín Šváb (Československo),
1993, 2. října - Ben Howe (Velká Británie),
1994, 10. září - Mirko Wolter (Německo),
1995, 2. září - Ben Howe (Velká Británie),
1996, 28. září - Lubomír Batelka (Česká republika),
1997, 4. října - Marián Jirout (Česká republika),
1998, 2. října - Lee Richardson (Velká Británie),
1999, 1. října - Andreas Jonsson (Švédsko),
2000, 14. října - Jonas Kilmäkorpi (Švédsko),
2001, 6. října - Lukáš Dryml (Česká republika).
