Až spoluhráči z týmu ALBA Berlín zabránili rvačce. Pro českého pivota zápas skončil, téměř osm tisíc fanoušků bouřlivě pískalo na protest, když jej rozhodčí ve druhém semifinále německé ligy vyloučili.
„Špatně se mi o tom mluví, vždyť já dostal za dvanáct let kariéry snad jen dvakrát technickou...“ téměř se omlouvá. „Ale vyhráli jsme, takže mi to nikdo nevyčetl.“ Teď už se „Albatrosi“, jak se berlínským basketbalistům přezdívá, připravují na finále. V play off vyhráli obě předchozí série hladce 3:0, byť nastoupili čtyřikrát venku.
Můžou za to bídné výsledky týmu v základní části. Suverénní šampion minulých pěti sezon se trápil, pořád někdo z hráčů odpadal pro zranění. A klub zachránil jen nevýhodné páté místo.
„To fanoušci nechápali. Ale teď jsme dokázali, že máme silný mančaft,“ říká Zídek, dosud jediný Čech, který se objevil v americké NBA.
Do Berlína přišel týden před začátkem soutěže. Napomohl tomu lehkovážný přístup srbského pivota Koturoviče, který si protáhl prázdniny na Bahamách, a klub jej bez milosti vyhodil.
Jenže Zídek si zkraje listopadu přivodil podivné zranění. Na pravém zápěstí si v utkání Euroligy zpřetrhal vazy a kůstky se mu ještě nezvykle přetočily. Po operaci ruku bolestivě zasáhl každý otřes, ani nemohl běhat. Do hry se nakonec vrátil až v polovině března.
Mezitím šéfové Berlína bleskově sehnali náhradu - Koturoviče! „Bylo to pro klub asi nejlepší řešení, vysoké hráče už si ostatní týmy v Evropě rozebraly,“ myslí si osmadvacetiletý Zídek, jenž od té doby chybí v základní sestavě.
„Hraju, jen když si potřebuje odpočinout. Někdy je velmi těžké vůbec se potkat s míčem.“ Takže je nespokojen? „To ne. Dostal jsem se po zranění do rotace hráčů jako šestý či sedmý.
To mě těší.“ Zídek společně s manželkou Martinou a dvouletým Honzíkem obývají domek v centru Berlína, zhruba čtvrthodinu autem od basketbalové arény, pojmenované podle legendárního boxera Maxe Schmellinga.
I když ALBA není zdaleka tak populární jako místní fotbalisté Herthy a Zídek pamatuje oddanější fanoušky v Realu Madrid nebo Turecku, kde také působil, v Berlíně se mu docela líbí. Třeba i při vzpomínce na loňskou nabídku z Jeruzaléma, kterou odmítl s tím, že je v Izraeli nebezpečno. „Když to teď vidím, utekl bych od nich hned na začátku.“
Rodinu řadí basketbalista nad všechno, na zábavu se spoluhráči mimo hřiště neměl myšlenky.
Ani v Berlíně své zvyky nezměnil. Nejen proto, že mužstvo trénuje téměř neustále dvakrát denně. „Každý rok jsem jinde, nemám energii na tvoření nějakých přátelství.“
Je možné, že po sezoně znovu změní angažmá. O další štaci zatím neuvažuje, soustředí se na první ligové finále, v němž se ALBA utká s bohatým Kolínem (zítra od 14 hodin vysílá DSF).
Ten si účast v lize koupil a kádr vytvořil z bývalé berlínské komunity: sedm bývalých „Albatrosů“ vede slavný trenér Pešič.
„Bude to těžké, Pešič nás má přečtené,“ tuší Zídek. „Ale rivalitu moc nepozoruju. Oni jsou spíš kamarádi...“
