Co jej však trápí víc než „drobné“ bolístky je, že mu jejich vinou unikl domácí titul číslo 13. Jezdci náchodské stáje UFO Racing Team mu jej v nejsilnější kubatuře Open vzal fantom Jan Zaremba - loňský šampion ve třídě do 125 ccm.
Ortopedickou čekárnu asi letos znáte opravdu důkladně...
Uf, snad už je všechno za mnou. A hlavně na dlouhou dobu dopředu.
Třináctý titul domácího mistra vám vzal Zaremba. Jaký je to pocit vzdát se trůnu?
Je mi to líto, rozhodně jsem si věřil na obhajobu, ale letos jsem víc lítal po doktorech se zlomenýma rukama než se soustředil na motokros. Ale můžu slíbit, že příští rok Zarembovi vše vrátím i s úroky!
Myslíte, že titul je ve správných rukou?
Určitě, s Honzou jsme kámoši, i když na trati si vzájemně nedarujeme ani milimetr.
Není třeba tajemstvím jeho úspěchu to, že opustil slabší kubaturu a vy jste neznal jeho styl jízdy?
Nezapomínejte na to, že v seriálu mistrovství světa MX3 jsem ho letos celkem pravidelně porážel. Snad mě ničím nepřekvapil, jen ta zranění...
O víkendu jste zase po třech týdnech sedl na motorku, ale bylo z toho jen desáté a šesté místo. Ruka ještě bolí?
Já bych to jen na ruku nesváděl. V první rozjížďce jsem udělal chybu, vylétl z trati, zamotal se do keřů a snad minutu tahal motorku zpátky. Je pravda, že ve druhé jízdě ruka strašně rychle slábla a podle toho to dopadlo.
Titul jste definitivně ztratil, ale motivaci určitě nikoli. Doma máte před posledním závodem jednobodový náskok před třetím Čepelákem a v mistrovství světa jste šestý.
Ano, sezona ještě nekončí. Chtěl jsem vyhrát, ale teď musím udržet aspoň to stříbro. Ve světovém šampionátu bych byl celkově šestý potřetí za sebou, což také není k zahození.
Jenže ve Švýcarsku se jede už příští víkend. Stihnete se do té doby připravit?
Snad. Teď si dám na rozjetí Orion cup v Litomyšli a pak do toho dám všechno.
Zůstanete i příští rok v náchodském UFO Racing Teamu?
Doufám, že si mě nechají. Ale jo, věřím, že to dobře dopadne.
