Na trenérce Marcele Krämerové bylo vidět po zápase, že ke slovům své kapitánky neměla opravdu daleko. Vždyť první poločas byl naprosto pohodový, v jeho průběhu Vary vedly až o dvacet bodů.
Jenomže s nástupem druhé půle se karta rapidně obrátila. Strakonice systematicky stahovaly, na začátku poslední čtvrtiny skóre srovnaly a ve 34. minutě po trojce Vrančičové šly poprvé v duelu do vedení.
Ovšem na druhé straně hned stejným způsobem kontrovala Kušlitová a nastala bitva s množstvím ztrát a nevynucených chyb na obou stranách. Potom to ale vzala do svých rukou, jako ostatně skoro vždy, Julia Reisingerová a vytvořený náskok už Vary s vypětím sil uhájily.
„Potvrdilo se, že holky se lekly toho, že to jde moc jednoduše a tak to trochu přibarvily,“ říkala už trochu vydýchaná trenérka Krämerová. „Se hrou v prvním poločase jsem spokojená. Velmi dobrý výkon, druhá půle, to byl úplně jiný tým. S takovým průběhem jsem počítala, byly dva týdny volna a my tento zápas „musely“ vyhrát a ještě navíc před domácím publikem. To svým způsobem svazuje ruce,“ vysvětluje.
Problém nastal poté, co se zranila Hana Šmídková. „Na holky to sedne, když se někomu něco stane, protože jsme jeden tým a navíc úplně v pořádku nebyla ani Reisingerová, na níž bylo vidět, že bojuje sama se sebou,“ doplnila karlovarská trenérka.
Kapitánka Dana Kušlitová našla paralelu s posledním zápasem minulého roku v Praze na Slavii. „Tam jsme prohrávaly tři minuty před koncem o deset a tady nás Strakonice stahovaly, svazovalo nám to ruce, trefovaly se z každé pozice a my to měly o to těžší, ale týmově jsme to dokázaly. Polevily jsme v obraně a hlavně neuhlídaly nejlepší strakonickou střelkyni Jitku Musilovou, která má trojkovou ruku a to byl pro nás největší kámen úrazu,“ míní.
Nicméně historie se nebude ptát jak k tomu došlo, ale pohled na tabulku je jasný. Karlovy Vary se drží na místech play-off a konec základní části se pomalu, ale jistě přibližuje.
„Ještě se může hodně věcí změnit, bude to hodně těžké. Vždy se raději držím nohama na zemi, abych se potom mohla víc radovat. Nelítám v oblacích, držím pevně opratě a nedovolím, aby měly holky hlavy v nebi. Zatím je to pořád ještě daleko,“ mírní euforii trenérka Krämerová.
Trochu jiné mínění má kapitánka týmu Dana Kušlitová. „Doufáme, že ten post udržíme dál. Teď jedeme do Hradce Králové, to bude těžší, hrajeme venku, ale pokusíme se urvat výhru. Doma jsme s nimi hrály dobře a mohly je porazit, jen jsme polevily. Když do toho dáme všechno a bude se dařit, může se to podařit. Následuje doma Slovanka. Je to jeden ze soupeřů, které bychom měly porazit, ale myslím, že když jsme porazily Slavii v takové těžké koncovce, tak máme teď na všechny, tedy kromě USK,“ dodává Kušlitová.
