Takže vás kvalifikace naladila do pozitivna?
První Víťův pokus byl výborný, akorát to neudržel a přešlápl ho. Bylo vidět, že se trošku bojí. Při druhém pokusu pak začal špatně náběh, aby nepřešlápl, proto to spadlo jen na 81,51. A pak přišel a říká mi, že se na třetí pokus vykašle, že by to mělo stačit.
Nerozmlouval jste mu to?
No v první chvíli jsem trochu pochyboval, jestli by ještě neměl házet. Pak mu povídám: Jak chceš. Dobří kluci naštěstí házeli ve třetí sérii před ním a když jsem viděl, že ho nepřehodili, uklidnilo mě to. Až Andreas Thorkildsen potom Víťu ještě překonal. Ale to, že ve druhé skupině by ho muselo porazit devět lidí, aby nepostoupil, bylo trochu uklidňující. Vzhledem k Víťovu zranění kolene musí být trochu hráčem.
Před druhým pokusem jste mu dal pokyn, ať ho odhodí raději dřív před čárou?
Ne, já mu jen říkal, že musí běžet stejně rychle, jen ať zatáhne dřív. On zatáhl dřív, ale začal tam drobit. Tím pádem mu to nepomohlo. Později mi povídal, že jak byl nahecovaný a vystresovaný, hodně se mu točila hlava.
Dnes tedy rozhodně nebyl flegmatikem, jako při jiných závodech?
To vůbec, byl mnohem nervóznější než jindy. Říkal, že to s ním úplně hází. To chápu, to je normální.
Co se teď dá s jeho zraněním kolene do sobotního finálového závodu udělat?
Pokusit se, aby zůstalo aspoň v tomhle stavu. Trénovat už nebudeme, maximálně nějakou maličkost. Budeme to ledovat, tejpovat, víc nejde. Obstřiky se už dávat nedají, za jeden den zázrak neprovedeme. Jde o to, jak to bude vypadat zítra, den po kvalifikaci.
Bude to ve finále hra na první pokus?
No, kdyby zůstal jeho zdravotní stav stejný jak dnes, tak věřím, že může hodit i víc pokusů. Dneska i druhým pokusem, který byl hrozně špatně hozený, dal 81,50. A hlavně si prvním přešláplým pokusem, který letěl někam k 88 metrům, dokázal, že to může poslat vážně daleko. To je pro něj důležité.
