Poprvé v kariéře jste se stal vítězem bodovací soutěže na závodě World Tour. Byl zvláštní pocit jít si pro ten červenobílý trikot?
Docela jo. Ale byl jsem rád, že jsem tam aspoň něco vyhrál. I když je hezké dojet v etapách třikrát třetí, asi bych tu sérii vyměnil za jedno etapové vítězství. Hlavní však je, že forma je dobrá, po mé dlouhé závodní pauze byla pro mě trochu s otazníkem. Zvlášť poté, co se závod na mistrovství Evropy v Glasgow vyvíjel jinak, než jsem si představoval. Z Glasgow jsem odlétal nespokojený, hned následujícího dne jsme na Binck Bank Tour jeli celkem těžkou první etapu v dešti a po ní přišla časovka, která mi vůbec nesedla (skončil v ní na 75. místě se ztrátou 1:09 minuty).
Congrats @zdenekstybar who takes home the Lotto Points jersey. #BinckBankTour https://t.co/XpO6m6Q9PG
Mohla se na časovce podepsat také únava z šampionátu v Glasgow a následného rychlého přesunu?
Nejspíš ano. Na tu časovku jsem předtím trénoval opravdu pečlivě a víc než obvykle, protože jsem věděl, že bude pro mě nejdůležitější časovkou z celého roku. I proto jsem byl ze svého výkonu v ní zklamaný a začal jsem hned přemýšlet, jestli jsem v přípravě něco neudělal špatně. Naštěstí jsem si v dalších dnech spravil chuť a odpověděl jsem si sám sobě, že forma je dobrá.
O čemž svědčila ta tři třetí místa. Kdy jste byl k etapovému vítězství podle vás nejblíž? V sobotní 6. etapě do Sittard-Geleenu, kdy jste jel v úniku v pětičlenné skupince, ale kilometr před cílem vám v zatáčce ujel Rakušan Mühlberger z Bory?
Přesně tak. Tam jsem si na vítězství opravdu věřil. Rozhodlo jen malé zaváhání. Svým způsobem byla tehdy i škoda, že k nám do té vedoucí skupinky doskočil můj týmový kolega Max Schachmann. Ve chvíli, kdy ujel Mühlberger, se totiž ti ostatní (van Baarle a Wellens) otočili na mě a na Maxe s tím, že Mühlbergerovo sjíždění je na nás.
Načež jste na ně gestikuloval, aby vám pomohli. Jenže bez úspěchu.
Jejich reakce byla nulová, bohužel. A na to, abychom Mühlbergera zvládli s Maxem sjet sami, bylo už pozdě.
Tak jste se pokusil znovu vyhrát v nedělní 7. etapě.
Kdybych vyhrál už tu sobotní, možná bych potom do neděle šel jinak, než jak jsem to nakonec vymyslel. Ale takhle jsem se v neděli snažil dostat už do prvních úniků, abych se (z 18. místa celkového pořadí) ještě pokusil zabojovat i o celkové umístění a třeba i vítězství. Což se mi nepovedlo, a i když jsem v téhle etapě překypoval aktivitou, těžce jsem za to zaplatil v závěru. Ale na druhou stranu mě to útočení bavilo, tak jsem si řekl: Proč nezkusit zabojovat i o celkové pořadí?
Na závěrečných 15 kilometrech této poslední etapy jste se opět ocitl v čele ve vedoucí skupince, ale tu hlavní pole dostihlo.
Hlídali si to, nenechali nás. Vpředu byli odjetí Wellens a Stuyven, kteří hrozili v celkovém pořadí, a já se předtím dotahoval dopředu s Matthewsem, to nebyla ideální společnost. Ani jsem neměl povolení s nimi spolupracovat, protože hrozilo, že by přeskákali v pořadí i Schachmanna nebo Lampaerta, kluky od nás.
Naposledy jste to tedy zkusil až na cílovém kopci.
Dojezd na Geraardsbergen mi seděl, ale potřeboval jsem se na něj dostat v jiné pozici. Třeba aby mi tým řekl: Dobrá, jeď teď s Wellensem a s těmahle klukama do úniku. Pak bych je tam možná zdolal.
The final stage of the BinckBank Tour had a particularly exciting ending on the Vesten in Geraardsbergen. Watch here how @blingmatthews sprinted to a magnificent stage victory. #BinckBankTour https://t.co/iHMfskyifc
Už ve 4. etapě do Ardooie jste si po dlouhé době vyzkoušel i post spurtéra týmu při hromadném dojezdu a bylo z toho také 3. místo. Volnou ruku jste tehdy dostal i proto, že v té etapě jste kvůli nemoci ztratili vašeho sprintera Fabia Jakobsena?
Právě. Já jsem do toho spurtu původně ani nemínil jít, protože jsem nechtěl až tolik riskovat. Ale šlo o těžký spurt, zjistil jsem při něm, že jsem naštelovaný v dobré pozici, tak jsem si zase jednou řekl: Proč to nezkusit?
Jak vás poslouchám, celkově jsou nyní vaše pocity z formy dobré. Tím víc máte chuť do zbytku sezony?
Rozhodně. Nadcházející závody mi profilem sedí. O víkendu jedu v Plouay a potom worldtourové jednorázovky v Kanadě. Doufám, že tu formu zúročím.
V Plouay na worldtourovém závodě Bretagne Classic budete lídrem Quick-Stepu?
Pojede tam za nás i Fernando Gaviria, měl bych být lídrem společně s ním. Záleží, jak to bude vypadat v závěru, jestli se povede nějaký pozdní únik, nebo dojde na hromadný spurt. Doufám, že mi tým dá volnou ruku, když jsem jim minulý týden ukázal, že formu mám.
Už plánujete s Romanem Kreuzigerem i přípravu na mistrovství světa v Innsbrucku? Údajně jste zvažovali uspořádání reprezentačního kempu před šampionátem.
Bavili jsme se o tom, že bychom ten kemp umístili k němu na Lago di Garda, stejně jako jsme ho loni udělali pro změnu udělali u mě na Mallorce. Zkusím se na Innsbruck zodpovědně připravit, abych Romanovi co nejvíc pomohl, protože se svým vrchařským profilem to není úplně mistrovství světa pro mě.
Česko má mít v Innsbrucku v pelotonu šest míst, což je počet, se kterým se už dá něco v závodě něco vymýšlet.
Myslím, že jo. Ta trať bude tak těžká, že v závěru to bude hlavně o nohách a ne až tolik o taktice - a předtím budou závod kontrolovat větší státy. Ale samozřejmě je lepší být tam v šesti než ve třech. Jediným z nás, kdo by potom mohl Romanovi pomoci i v koncovce, bude nejspíš Jan Hirt. Doufejme, že z Vuelty přijede v dobré formě.
Váš Quick-Step jede na Vueltu s lídrem Eliou Vivianim, který nyní triumfem na klasice v Hamburku naznačil, že může být při sprinterských dojezdech ve Španělsku podobným sběratelem etapových vítězství jako v květnu na Giru.
Jasně, mohlo by se mu to zase povést. A bude tam mít k ruce i dobrý tým.
Zároveň chce Quick-Step poprvé otestovat na Grand Tour i talentovaného 23letého španělského vrchaře Enrika Mase. Může už letos bojovat i o první desítku v celkovém pořadí, nebo je na něj ještě příliš brzy?
Šanci má. Určitě to zkusí přinejmenším v úvodních etapách. Možná to s Enrikem bude podobné jako s Maxem Schachmannem na Giru, vždyť jsou i stejně staří. Zkusí se držet v celkovém pořadí co nejdéle podobně jako tehdy Max v Itálii - a uvidíme, kam až dojede.
Quick-Step má už v sezoně na kontě až neuvěřitelný počet 56 vítězství. Jak to stáj prožívá?
Tak, že třetí místo je potom jako pohřeb. (směje se) Což je trochu i škoda, že se potom jakékoliv ostatní výsledky berou víceméně jako neúspěch.
Ze stáje po sezoně odchází Niki Terpstra, přestupuje do druhodivizního francouzského týmu Direct Energie. Co jeho rozhodnutí říkáte?
Že půjde o oslabení pro atmosféru v týmu, byl v tomto směru dobrým parťákem. Na druhou stranu je to o jednoho lídra pro klasiky míň.
Právě, už takhle jste jich měli až moc.
To je pravda.
