Závěrečné kulisy třetí etapy totiž připravilo skoro dvoukilometrové stoupání Cote des Religieuses mířící k pevnosti v malém městě Longwy, jejíž hradby byly kdysi součástí slavného Vaubanova opevnění.
Stoupání, které oběma velikánům světové cyklistiky mělo sedět.
Na Grand Tour spolu bydlí úplně poprvé, ale nemají problém si vyhovět. A hlavně si rozumí - Štybar strávil v Belgii v cyklokrosové stáji Fidea a poté v silničním Quick-Stepu celou svou kariéru. Navíc má belgickou manželku Ine.
„Tak jak si to rozdělíme?“ bavili se ještě v neděli večer na pokoji hotelu Chateau des Thermes v městečku Chaudfontaine.
„Ty pohlídáš všechny nástupy na začátku kopce a já to zase zkusím v závěru. Je to dojezd jako dělaný pro mě. Etapa, která by mi měla nejvíc sedět,“ uslyšel Štybar od svého kamaráda a souhlasil.
Jak by taky ne.
Vždyť se startovalo z Verviers, Gilbertova rodného města, kde na něj v pondělí ráno čekaly desítky tisíc fanoušků. U plůtku oddělujícího týmovou zónu od fanoušků stáli malí kluci v trikotech belgického šampiona a překřikovali se: „Philiiippe! Philiiippe!“ Ale Philippe je tentokrát svojí pozorností nepotěšil.
Štybar podle plánu hlídal na závěrečném stoupání všechny případné nástupy na úpatí kopce. „A možná jsem to trochu protaktizoval, až moc jsem se tam větral,“ přiznal později v cíli.
Oči fanoušků Quick-Stepu se poté upřely na Gilberta, od kterého se čekalo, kdy se zvedne ze sedla a nechá za sebou celý cyklistický svět.
Nestalo se.
Dojel daleko za triumfujícím Peterem Saganem. Dvaadvacátý se svěšenou hlavou. Jedna šance na etapový vavřín jemu i Štybarovi utekla.
Štybar: Já mám své ambice
Když belgická stáj Quick-Step oznámila před startem 104. ročníku Tour oficiální nominaci, tři jména v ní čněla nad těmi dalšími. Dan Martin jako muž pro celkové pořadí, Marcel Kittel pro hromadné dojezdy, Philippe Gilbert pro klasikářské etapy.
A Zdeněk Štybar? S tím se počítalo jako s jedním z rozjížděčů pro Kittelův sprinterský vláček, alespoň podle nominační zprávy týmu.
„Ale já sám mám ambice. Cítím se dobře, snad v některé z etap dostanu šanci,“ doufal.
V týmu nemá jednoduchou roli. Všechny potenciálně „štybarovské“ etapy totiž sedí i spolubydlícímu Gilbertovi - Belgičanovi v belgickém týmu a ne jen tak ledajakému.
V roce 2011 byl Gilbert nejlepším cyklistou světa, posbíral 18 triumfů, oblékal také žlutý dres na Tour a vydal autobiografii Mijn Droomjaar, Můj rok snů. O rok později se ve Valkenburgu stal mistrem světa a jeho gloriola byla dokonána.
Je belgickým miláčkem, po němž rodiče pojmenovávají děti a města náměstí. Jako to v Aywaille, kde z neděle na pondělí trávily noc v hotelu týmy Cannondale a Sunweb. Letos navíc znovu zažívá snovou sezonu. Vzpomeňte na jeho heroický 55kilometrový únik na monumentální klasice Kolem Flander.
Kvůli trhlině v ledvině, se kterou vyhrál Amstel Gold Race, musel poté Gilbert vynechat sté Giro, které měl původně v plánu. Quick-Step ho tak poslal na Tour, kde se v pokoji sešel se Štybarem.
Na něm spolu plánují taktiku.
Ta pondělní vítězná nebyla, ale další šance přijdou.