Přesto se Štybarovi koncem června ulevilo. Vyřešil totiž dilema. Učinil rozhodnutí, kde bude závodit v dalších dvou sezonách. A upsal se opět stáji Deceuninck-Quick-Step.
Přitom třiatřicetiletý Čech mohl odejít jinam.
Měl nabídky ze stájí Emirates, CCC, Israel Cycling Academy, ale ve hře byla i nejbohatší stáj světa: britská mocnost jménem Ineos, někdejší Sky.
Tedy tým Frooma, Thomase, Bernala, Kwiatkowského.
U Britů by se mohl stát jediným lídrem pro kostkové klasiky.
„Mají dvojnásobný rozpočet než Quick-Step, tím pádem i výborné zázemí. S klukama z Ineosu jsem se bavil, vypadalo to lákavě,“ řekl.
Ale... nepodepisoval by už teď.
David Brailsford, šéf Ineosu, si s definitivním uzavřením kontraktů dává načas. „A já nechtěl čekat s podpisem na září,“ vysvětlil Štybar. „Kdyby to nedopadlo, mohl bych skončit jako Niki Terpstra (vítěz Kolem Flander 2018), který pak loni v září už neměl jinou možnost než odejít do druhodivizní Direct Energie.“
Navíc Ineos je týmem orientujícím se hlavně na podniky Grand Tour.
Štybar je naopak excelentní klasikář.
Více ho kupodivu oslovila nabídka polské stáje CCC. Pravda, musel by se v ní na kostkách srovnat s olympijským vítězem Gregem van Avermaetem.
„Věřím, že bychom se mohli prostřídat a navzájem si dost pomohli,“ usoudil. „Greg byl letos ke konci klasik často hodně izolovaný. Kdybychom byli spolu v týmu, ty závody by mohly mít o dost jiný průběh než teď. I struktura týmu se mi líbila.“
Jenže nakonec zůstane ve stáji, kde budou na klasiky opět nejméně čtyři lídři. Dobrovolně přistoupí na věčnou interní bitvu kdo s koho.
Proč?
Protože mu šéf týmu Patrick Lefevere řekl „Opravdu moc stojím o to, abys zůstal“ a našel na Štybara finanční prostředky navzdory tomu, že výrazně navýšil platu Julianu Alaphilippovi.
Protože v Quick-Stepu mu zcela konkrétní a konečnou verzi smlouvy nabídli nejdříve.
Protože Štybar je cyklistou konzervativním a z prostředí, které detailně zná, se mu vlastně ani nechtělo.
A především protože jde o nejlepší klasikářskou stáj světa.
„V Quick-Stepu teď Štybymu věří víc než dřív,“ řekl René Andrle, který byl v minulosti při působení na farmě Quick-Stepu zkoušený i coby sportovní ředitel hlavního týmu a nyní působí v Israel Cycling Academy. „V předchozích letech mi přišlo, že Zdeněk byl týmem trochu uťáplý a nedostával prostor, jaký by si zasloužil. To se po jeho letošních vítězstvích změnilo. Kdyby nezůstal ve stáji, která na klasikách dominuje a má na ně i nejlepší domestiky, byla by to podle mě škoda. I když nikdy nebude jisté, kolik prostoru pro sebe skutečně dostane.“
Je otázkou, zda v Quick-Stepu setrvá také další hvězdný cyklista Philippe Gilbert. Vítěz Paříž–Roubaix je totiž právě poněkud uražený, že ho vyřadili z výběru pro Tour. Dokonce sám veřejně vyhlásil, že tento verdikt ovlivní jeho rozhodování o tom, zda zůstane v týmu.
„Ale i tak budeme mít příští rok na kostky zase spoustu lídrů. Jsou u nás Yves Lampaert, Bob Jungels a do této pozice dorostl už i Kasper Asgreen, který se oproti loňsku zlepšil o sto procent,“ podotkl Štybar.
Sám letos balancoval mezi dny, kdy s využitím síly týmu dosáhl na dva tituly z klasik World Tour, a mezi dny, kdy ho týmová strategie zbrzdila.
„Na Paříž–Roubaix jsem měl nejlepší nohy z celého jara,“ soudí. „Jenže v jednu chvíli jsem tam zaspal a pak už jsem závodit nemohl, protože přede mnou ve skupině byli týmoví kolegové.“
Ani jeho nezařadili do sestavy pro Tour a předtím pro Giro. „Z výběru na Giro mě vyndali proto, že se rozhodli mít tam jako posledního muže k Jungelsovi Capecchiho, kterého podepsali na poslední chvíli. Tak jsem si řekl: Asi mě chtějí na Tour. Těšil jsem se na úžasnou atmosféru při startu v Bruselu. Sdělili mi, že jo, že Tour pojedu, pak že ne, zase že jo, zase ne.“
Až ho nekončící lavírování přestalo bavit. „Týmu jsem oznámil: O. K., já už Tour nechci, rád bych jel Vueltu a připravil se perfektně na mistrovství světa.“
Tak tomu i bude, navíc v srpnu se po vysokohorském soustředění v Livignu vydá ještě na svůj oblíbený kostkový etapový závod BinckBank Tour, někdejší Eneco Tour..
Při dohadování nového kontraktu v Quick-Stepu se Štybar nyní snažil ovlivnit, aby měl v budoucnu přece jen větší slovo při tvorbě nominací. Ovšem jistotu mu nikdo nezaručí.
„Šéfové stáje mají svaté právo, aby si zvolili ten správný tým,“ připomněl. „Pokud si myslí, že pro své účely potřebují na dotyčný závod jiné lidi než mě, musím to respektovat.“
Zklamání z absence na Giru a Tour nezměnilo nic na tom, že pozitiva Quick-Stepu ve Štybarově mysli převažují. „Tým je pro mě rodinou, se kterou jsem za osm let strávil víc času než s tou vlastní.“
Dost možná se tak zařadí do malé skupiny cyklistů, kteří stráví celou silniční kariéru v jedné stáji.
„Říkal jsem Patricku Lefeverovi, že jestli u nich zůstanu deset let, tak si mě bude muset nechat napořád,“ zasmál se.
„V roce 2021 mi bude 35 let a Patrick razí zásadu, že od 36 let dává cyklistům už vždy jen roční smlouvy. Ale pokud mi zdraví vydrží a všechno bude fungovat, asi bych bez stresu podepsal i takovou.“