"Zbraslav je férové hřiště, fairwaye jsou široké, přehledné, na hráče nečekají žádné pasti. Na těžkých jamkách se nesnažte házet čtyřčičku železo rovnou na green, skórovat můžete v klidu na pěti kratších jamkách," radí profesionální golfista a spoludesignér hřiště Alex Čejka.
"Typické jsou sandy wastes, plochy s červeným pískem, které nenajdete na jiném hřišti v Česku," doplňuje profesionální trenér Petr Štrougal, "specifické jsou i nestříhané travnaté zuby vymodelované kolem greenů, ze kterých se opravdu špatně hraje."
Zbraslavské hřiště učí hrát Petr Štrougal.
Jamka 3, par 3
Jedna z nejtěžších jamek na hřišti, jamka první rány. Před greenem sice není žádný bunker, ale green je úzký, dlouhý kolem čtyřiceti metrů a navíc má dvě plata. Je to opravdu nudle, zdá se, že je ještě daleko delší a užší. Zahrát na začátek nebo na konec greenu udělá rozdíl několika holí, zvlášť při protivětru je to nesmírně obtížná jamka. Stačí zahrát jen trochu slice nebo hook a v žádném případě green už netrefíme. Vpravo vedle greenu je hodně těžký červený písek, který je tvrdší a hraje se z něj o hodně hůř než z normálního písku. Kolikrát se stane, že se hůl od písku odrazí, balon topneme a skončíme hodně daleko. Navíc se uhrabává jen několikrát v týdnu, jsou tam šlápoty, ve kterých může balon skončit. Hráči s horším handicapem se nesnaží první ránou atakovat green, zahrají kamkoliv před něj. Když se rána povede, balon na green doskáče. Pokud ne, snažte se přihrát druhou ránu na green tak, abyste zvládli dva putty. Opravdu těžká třípárovka. I pro dobrého hráče považuju par za zázrak a bogey za úspěšné skóre.
Jamka 10, par 5
Po zhruba třistametrovém přechodu z devítky nás čeká hodně těžká jamka, zvlášť když budeme hrát proti větru. Po větru se balon hodně kutálí a jamka je daleko lehčí. Vpravo aut, který při drivu dobrého hráče neohrozí, vlevo travnaté zuby a červený písek. Hlavně tomu se snažte vyhnout. Často v něm balon sedí tak špatně, že z něj vůbec nemůžeme zahrát dlouhou ránu. Pro hodně dlouhé hráče, kteří hrají drive s doběhem, může být v dosahu fairwajový bunker. Po povedené ráně je možné druhou ránou atakovat green, od fairwajového bunkeru je to 180 metrů na začátek greenu. Před greenem jsou po stranách dva hluboké bunkery a vstup do greenu je hodně úzký. Relativně blízko greenu je cesta i aut. Často v něm druhé rány končí. Hrajte malinko víc doleva, ze semiroughu nebo roughu se dá hrát krásná rána do greenu. Zvažte, zda jste schopni druhou ránou dopálit na green. Jinak zahrajte na osmdesát metrů do greenu, kde nevadí žádná překážka. Pro hráče s vyšším handicapem není fairwayový bunker ve hře, ale pozor na červený písek. Druhou ránu se snažte zahrát co nejdelší, ale bezpečně na fairway. A třetí se buď přiblížíte ke greenu, nebo pokud budete blízko, green atakujte.
Jamka 12, par 4
První jamka, kde je hodně ve hře voda. Z bílých odpališť je na přestřelení vody potřeba rána dlouhá 210, 215 metrů. Proti větru hodně těžká jamka. Tady se prověří, jak je kdo dlouhý. Uprostřed fairwaye je velikánský bunker, pokud je jamka po větru, je krásně v dostřelu a samozřejmě všechny balony chytá. Odtud by nás čekala rána do greenu kolem padesáti metrů, což je jedna z nejtěžších ran. Dvouúrovňový green je navíc hodně úzký a dlouhý. Je to strategická jamka, dá se hrát dvěma způsoby. Nalevo od bunkeru, kde musíme přestřelit vodu, ale potom hrajeme do otevřeného greenu. Nebo můžeme jít po pravé straně, kde nám nebude vadit voda, ale druhou ránu do greenu budeme hrát ze strany. Green před námi bude strašně úzký, těžko se na něm bude zastavovat balon. Před greenem vpravo jsou bunkery, pokud zahrajeme druhou ránu krátkou, tak v nich pravděpodobně skončíme. Hrát vlevo přes vodu doporučuju jen tomu, kdo má dostatečnou délku a nebude hrát proti větru. Kdo si nevěří, hraje vpravo. To platí hlavně pro hráče s vyššími handicapy. I když to přes vodu láká, půjdou vpravo, druhou si přihrají před green a teprve třetí ránou budou green atakovat.
|
|
