Když byla malá, excelovala v tenise a hokeji, jenže si zvrtla kotník a při rutinní operaci jí lékaři poškodili nerv. Noha jí otekla, změnila barvu, kloub byl plný tekutiny a tehdy třináctiletá slečna nemohla najednou nohu používat. Rok poté ztratila cit i ve druhé noze a skončila na vozíku.
Sportovní stránky iDNES.cz jsou nově na Facebooku, staňte se fanoušky. |
Se sportem se ovšem nerozloučila, začala závodit mezi handicapovanými, v Pekingu na paralympiádě vybojovala dvě stříbra - v silničním závodě i časovce.
Jenže loni při tréninku na londýnskou paralympiádu přišel další dramatický obrat v jejím životě, na Mallorce měla další nehodu, kdy do ní narazil jiný cyklista. "Au, bolí mě záda," postěžovala si tehdy. Poškodila si páteř.
Skončila znovu ve špitále. "A zase jsem byla na dně. Všechno mě bolelo, bála jsem se, že už se neposadím ani na handbike," svěřila se pro deník The Independent. "Když jsem najednou ucítila brnění v levé noze."
Volala na zdravotní sestru. "To musíte počkat přes noc na doktory," odbyla ji ona. Když ji odborníci druhý den prohlédli, kroutili hlavami: Zázrak! Van der Vorstové se vrátil cit do nohou. Za několik měsíců byla schopná se na ně postavit.
"V ten moment jsem volala mámě, tátovi, bráchovi a říkala: Musíte hned přijít do nemocnice, něco vám ukážu," vyprávěla sedmadvacetiletá Nizozemka. "Oni přišli a divili se. Zdravila jsem je vestoje."
Nejdřív mohla udělat sotva tři kroky, nakonec ale odešla z nemocnice po svých. "Pořád nemůžu uvěřit, od třinácti jsem byla na vozíku a najednou se na svět dívám z jiné perspektivy," povídala Van der Vorstová. "Je opravdu paráda, když může vedle někoho kráčet a dívat se té osobě přímo do očí. Jsem nový člověk."
Její uzdravování probíhalo nadmíru dobře. Brzo začala znovu závodit na kole a postupovala tak rychle, že nedávno získala jedno z jedenácti míst v předním profesionálním cyklistickém týmu Rabobank. Bude tak jezdit například po boku hvězdy Marianne Vosové.
"A teď jsem odhodlaná závodit na olympiádě," hlásila zázračná cyklistka. "Nemyslím, že budu dost silná už pro Londýn, ale v Riu chci startovat. A jestli teď věřím na zázraky? Nevím, ale asi tam někde něco je. Nevěřím ale, že stačí sedět a čekat, až zázrak přijde. Musíte hlavně věřit v sebe."