A německý šampion pro něho není neznámým pojmem. V roce 2007, v Lize mistrů, si proti němu s DHL Ostrava zahrál.
Napadlo vás tehdy, že byste se do města vzducholodí někdy vrátil?
To ne. Tehdy jsem vlastně rozjížděl svou kariéru, v Ostravě jsem byl první sezonu. Každopádně jsem rád, že jsem se nyní dostal do týmu, jehož si cením.
Pomůže vám, že tamější prostředí trochu znáte?
Kromě toho, že jsem tam byl s Ostravou v Lize mistrů, tak mě do klubu letos pozvali před podpisem smlouvy, abych si všechno prohlédl. Viděl jsem i finálový zápas německé ligy, atmosféra byla úžasná. To mě jen utvrdilo v tom, abych do Friedrichshafenu šel.
Měl jste i jiné nabídky?
Ano, ale nemá cenu je rozebírat.
Proč jste si vybral zrovna Německo? Itálie vás nelákala?
Konzultoval jsem to s trenérem slovenské reprezentace, panem Zaninim. Shodli jsme se, že nyní bude pro mě německá liga nejlepší.
Jenže do mužstva jdete jako dvojka, jedničkou je český reprezentant Lukáš Ticháček.
Ano, to je pravda, ale určitě budu mít možnost si nějaké zápasy zahrát. Je to tým, co hraje Ligu mistrů. A nejdůležitější je pozice tamějšího trenéra (Stelian Moculescu), který je hvězdou ve svém oboru. Jdu na jakási volejbalová studia.
Přesto, budete jen dvojka.
Tak to je naplánované. Smlouvu mám na dva roky, ten první budu dvojka a druhý se uvidí. Lukáš, myslím, má smlouvu už jen na rok, takže když se dokážu zlepšit, měl bych ho nahradit.
V Ostravě jste ale neslezl z hřiště. Nebude vám to chybět?
Také v reprezentaci jsem druhý nahrávač. Minulý rok jsem byl v podstatě čtyři a půl měsíce na lavičce a letos jsem také kvalifikační zápasy nehrál. Není to nijak extra příjemné, ale znám to.
Dá se říct, že máte štěstí na trenéry? V Ostravě byl Jaroslav Tomáš, nyní vás čeká Stelian Moculescu.
Většinou si mě každý trenér do týmu vybral osobně. Ten nadcházející rok se budu muset zase ještě něco naučit.
A dalším krokem by mohla být Itálie, nejkvalitnější soutěž světa?
Jednou chci hrát špičkový volejbal ale Friedrichshafen je pro mě momentálně nejlepším řešením, o tom jsem přesvědčený. Hlavně jde o trenéra. Obecně tam hráči nechodí za žádným velkým výdělkem, chodí se tam učit volejbal. Kdo prošel Friedrichshafenem, má v Evropě nějaké jméno.
Co vám daly čtyři roky v Ostravě?
Byly to krásné roky. Nejen volejbalové, ale i studijní, protože jsem dokončil vysokou školu. Zázemí tady bylo perfektní a nebylo to navíc daleko od domova. Ostrava je pro mě druhý domov, a proto se mi neodchází lehce. Ale život už je takový, je třeba jít dále.