Projekt Adopt Your Team navázal na obdobný, který slavil úspěch na světovém šampionátu 2010. Přihlášené školy si měly možnost vybrat jeden z účastnických týmů šampionátu a adoptovat ho.
Každá škola pak měla podle svého uvážení možnost k lehké změně výuky, kdy se žáci dozvídali více o „své“ zemi, vytvářeli transparenty a následně dostali volné vstupenky na zápasy, kde měli týmu vytvořit domácí prostředí. Každý z týmů nakonec našel minimálně dvě školy, které mu v hledišti fandily.
Vítězná škola adoptovala celek Itálie, který se ze skupiny v Hradci Králové dostal až do čtvrtfinále v Praze. Nakonec Italky skončily sedmé a jen těsně jim unikl postup na mistrovství světa v basketbalu žen.
„Do výuky byla zařazována témata týkající se Itálie, její historie, geografie, kultury, kuchyně, sportu a také základní slovíčka z italštiny. Při hodinách výtvarné výchovy vznikaly transparenty, vlajky, komiksy a mávátka pro samotné fandění na stadionu. Dále v rámci výtvarné výchovy vznikaly i návrhy, jak zajímavě nakreslit italskou vlajku na obličej. V občanské výchově vymýšleli žáci i jiné pokřiky, které bychom mohli použít na stadionu. Anketu mezi pokřiky vyhrál česko-italský pokřik, který jsme využívali při příchodu a odchodu na stadion - „Uno, due, tre, Gočárovka jde!“ Samozřejmostí bylo zařazení basketbalu do hodin tělesné výchovy, kde si žáci připomněli pravidla basketbalu a sehráli mezi sebou i několik zápasů,“ popsal projekt jeden z iniciátorů a učitel na vítězné škole Lukáš Procházka.
Že se Gočárovka, jak se škole říká, do projektu zapojila naplno, vypovídá i nástěnka mapující dění kolem šampionátu, Vznikly také propagační fotografie a video.
„Na fotografii se shromáždilo přes 500 žáků školy na školním hřišti v přesně zadaných barevných tričkách a vytvořili tím živou italskou vlajku. Propagační video bylo natáčeno s žáky volitelných předmětů informatika a výtvarné činnosti. Hlavním cílem videa bylo ukázat hráčkám, že naše škola leží jen pět minut chůze od zimního stadionu v Hradci Králové, který byl dějištěm šampionátu, a tím je pozvat na návštěvu naší školy a setkání s žáky. Video dostalo název Five Minutes,“ pokračuje Procházka.
Spousta věcí k projektu probíhala ještě před začátkem turnaje, ale s blížícím se startem se příprava vítězné školy stala výrazně intenzivnější.
„Během velkých přestávek jsme společně s žáky nacvičovali pokřiky a mexickou vlnu na utkání. Na páteční zápas proti Bělorusku dorazilo i několik klonů víly Shiny - žákyně druhého stupně v bílém oblečení s mávátky,“ prozrazuje Procházka.
Důležitým krokem v projektu byl i výběr správného týmu k „adoptování“. Na Gočárovce to nechali na školním parlamentu, který je tvořen samotnými žáky.
„Zástupci parlamentu ve svých kmenových třídách vyvolali hlasování o tom, který tým by chtěli adoptovat. Vítězným týmem se stala Itálie, což zástupci školního parlamentu sdělili řediteli školy,“ pokračuje.
Žáci poté dostali možnost komunikovat přímo s hráčkami, které po utkáních děkovali svým fanouškům za podporu.
„Přímá komunikace s italským týmem probíhala po jednotlivých utkáních, kdy hráčky italské reprezentace přišly poděkovat našim dětem za jejich úžasnou podporu v průběhu jednotlivých utkání,“ říká Procházka.
Projekt se ve škole uchytil a byl o něj stále větší a větší zájem. Když se Italkám podařilo postoupit do čtvrtfinále do Prahy, rozhodli se zástupci školy jet podpořit svůj tým i do O2 areny.
„Po návštěvě prvního utkání italského týmu mezi žáky stoupal zápas od zápasu zájem a nadšení, které vyvrcholilo naší cestou do Prahy. Nikdo z nás ani na chvíli nezapochyboval o tom, že bychom nechali italský tým v Praze bez naší podpory,“ líčí Procházka.
Sám Procházka si projekt i po jeho skončení velmi pochvaluje. Stejný názor měl i zástupce FIBA. Výkonný sekretář FIBA Europe Kamil Novák na tiskové konferenci označil projekt za největší úspěch šampionátu: „S Českou basketbalovou federací jsme dělali projekty, abychom dostali diváky do hal. To byl velký úspěch. Nejen v Hradci, kde hrála Česká republika, ale i na Královce. Dokonce můžu říct, že jsem viděl emoční slzy u cizinek, které zjistily, že v hledišti sedí 50 nebo 100 dětí, které jim fandí. To bylo velice hezké a pro týmy příjemné.“
„Hlavní pozitivum spatřujeme v tom, že si žáci v průběhu šampionátu upevnili týmového ducha, zdokonalili spolupráci napříč třídami, vzájemně si pomáhali a získali silné zážitky, což se pozitivně odrazilo i na celkovém klimatu školy. Nejen při přípravě žáků na jednotlivé zápasy byla cítit jejich sounáležitost se školou, kterou touto formou reprezentovali,“ uzavírá Procházka.
Nejlépe fandící školy při Eurobasketu v ČeskuTři nejlepší školy, které fandily v Praze: Tři nejlepší školy, které fandily v Hradci Králové: Celkově nejlepší škola: |