„I když jsme s Libercem každou sezonu něco vyhráli, chtěl jsem prostě po čtyřech letech změnit prostředí a přemýšlel jsem o tom už někdy od Vánoc. Navíc v Dukle jsme se na blokařském postu pořád točili se Staňkem a Leikepem. Tím neříkám, že bych nebyl spokojený s vytížeností, ale já prostě chci hrát každý zápas, a to bylo v Liberci při naší vyrovnanosti těžké. To jsou hlavní důvody,“ vysvětluje změnu dresu 23letý volejbalový talent Adam Zajíček.
Tohle tedy čekáte od nového angažmá v Kladně?
Ano, chci si zkusit být na svém postu jednička a stát se jedním z lídrů týmu. Nabídka Kladna se mi líbila v tom směru, že bych měl hrát pořád, každý zápas.
Neuvažoval jste jako dvojnásobný český mistr spíše o zahraničí?
O angažmá v cizině do budoucna určitě uvažuju, ale chci se ještě utvrdit v tom, jestli na to vůbec mám hrát v nějakém dobrém zahraničním klubu.
Váš přestup od mistra z Liberce do Kladna je nečekaný i v tom, že je to z hlediska výkonnosti a ambicí obou klubů krok dolů. Vnímáte to tak?
Kvalitativně na tom sice Kladno zatím není jako týmy z první čtyřky, ale mužstvo jsem v minulé sezoně sledoval, jeho hra se mi líbila a v play-off třeba potrápilo Karlovarsko. Mančaft je tam velice slušný, na nahrávce je šikovný Holanďan van Haarlem, dobře se rozehrál smečař Křesťan a přijde libero z holandského nároďáku. Řekl bych, že osa týmu je velice kvalitní, koncepce týmu pod vedením zkušeného trenéra Fortuníka je dlouhodobá, tak doufám, že Kladno bude každým rokem lepší a lepší a mělo by se s ním počítat jako s adeptem na pozici v elitní čtyřce. Chtěl bych pomoct k tomu, abychom byli s Kladnem co nejdříve důstojným soupeřem těm nejlepším mužstvům.
Jste v kádru národního týmu, který má přes léto nabitý program, a tak je možné, že v novém působišti nebudete skoro vůbec v přípravě na sezonu. Nebude to pro vás i pro spoluhráče hendikep kvůli sehranosti?
Uvidíme, jestli to tak vůbec bude. Od začátku srpna začne s nároďákem příprava na kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy, která se hraje někdy v září a nikde není psáno, že budu nominovaný a absolvuju s reprezentací úplně všechno, protože blokařů je nás tam víc. Je klidně možné, že se budu připravovat od začátku po celou dobu s Kladnem. S trenérem Fortuníkem jsme se o těch variantách bavili, byl by naopak rád, kdybych se udržel v nároďáku a myslím, že by to pak pro mě zase až tak velká indispozice na startu extraligové sezony nebyla.
Pojďme k reprezentaci, máte za sebou dlouhé měsíční soustředění pod vedením nového trenéra Španěla Falasky, jaké jsou dojmy?
Nemůžu si to vynachválit, skoro žasnu, protože pojetí volejbalu od trenéra Falasky je vynikající, s takovým jsem se zatím nesetkal. A myslím, že i trenér Dukly Michal Nekola, který je v národním týmu asistentem, se od něho hodně naučí a předá klukům v Liberci to nejlepší, co od Falasky odkouká. Celkově to sice byla po dlouhé a náročné sezoně ten měsíc docela řehole, ale maximálně si to zatím užívám. I když jsem možná až čtvrtým blokařem v pořadí, jsem moc rád, že v nominaci jsem a můžu v té přípravě být.
Dá se nějak přiblížit, v čem je Falaskovo pojetí jiné?
Třeba po nás blokařích chce, abychom stáli v poli úplně jinak než je běžné v české extralize. Je to prostě celkově spousta zdánlivých maličkostí v základních věcech, které ale budou dohromady hodně důležité. Falasca je kvalitní a úspěšný trenér, který nastolil dlouhodobou koncepci s velkým počtem mladých hráčů a když budeme všichni dodržovat to, co po nás chce a zautomatizujeme si ty činnosti, tak můžeme být úspěšní. Třeba sice dobré výsledky nepřijdou hned a bude to asi chtít i trpělivost, ale věřím, že cesta je to dobrá a v budoucnu se nám vyplatí.
Přípravu ale narušilo onemocnění příušnicemi u některých hráčů, takže před prvními zápasy Světové ligy koncem týdne v Budějovicích s Čínou, Kanadou a Egyptem jste nemohli odehrát ani jeden z plánovaných přípravných zápasů. Je to problém?
Mě ty příušnice zaplaťpánbůh nepotkaly, ale bylo to celkově hodně nepříjemné, protože jsme častokrát během toho měsíce měli jen jednoho nahrávače nebo byl omezený počet smečařů. Přáteláky jsme hrát nemohli, ale s tím se nedá prostě nic dělat a vymlouvat se to nebudeme. Ve Světové lize půjdeme v domácím prostředí za vítězstvími a věřím, že se nám to povede.
V Liberci jste strávil čtyři roky, zažil největší úspěchy kariéry. Je možné, že se do Dukly třeba ještě někdy vrátíte jako to udělali po angažmá v zahraničí nebo v jiných českých klubech třeba Pešl, Polák, Vencovský, Staněk a čerstvě Veselý?
Ty čtyři roky v Dukle si samozřejmě nemůžu vynachválit, byl jsem tady maximálně spokojený i město mi přirostlo k srdci. Jsem rád, že mi ředitel klubu Pavel Šimoníček dopřál vstup do velkého volejbalu. Naučil jsem se hrát pod stálým tlakem, protože v Liberci se po mužstvu chtějí jedině vítězství a zisky titulů a pohárů. Vrcholem byla Liga mistrů a i přestože jsem si v ní moc nezahrál, byl to úžasný zážitek. Když jsem v Dukle končil, tak jsme si řekli, že se můžeme v budoucnu kdykoliv domluvit na další spolupráci, takže návratu do Liberce se nijak nebráním. A věřím, že když mi třeba vyjde angažmá v cizině, budu zkušenější a mužstvu pomůžu.