Když do telefonu říká tato slova, sedí v hotelovém pokoji na břehu maďarského Balatonu. A právě tady ho už ho ve čtvrtek čeká závod, který může přinést důkaz o Svobodově vzkříšení. Že vám něco nesedí?
Nedivte se, za poslední roky se v mnohém změnil. Tak třeba oddaný znojemský patriot už víc než rok závodí za Brno. Po vzájemných hádkách už není jeho trenérem Jiří Kyněra a především teď neplave v bazénu. Aspoň na mezinárodní scéně.
Má na medaili?
A tak se na evropském šampionátu, který ve středu startuje v Maďarsku, představí coby dálkový plavec na pětikilometrové trati. "Chtěl jsem něco změnit, najít zase nějaký impuls – a tohle pro mě byla obrovská vzpruha," popisuje.
Dokonce už letos mezi dálkaři vyhrál mistrovství republiky, nedávno byl na Evropském poháru druhý. A ve vodách Balatonu vůbec není nereálný výsledek v první desítce či výš. To by v bazénu byl jen sen. "Vůbec si nedokážu představit, jak na tom budu. Na tom Evropském poháru to byl hromadný start, tady v Maďarsku bude individuální."
Co to znamená? Závodníci budou do vody skákat v půlminutových intervalech a vítězem se stane ten s nejlepším časem. Odpadnou tak rány loktem i kopance, které jsou u hromadných startů v dálkovém plavání obvyklé. "Pro dálkové plavce to bude šok, velká změna. Půjde o pětikilometrový sprint a rozhodne to, kdo bude mít lepší techniku."
A to by mohl být Svoboda. Navíc o den později bude dost možná nominovaný do štafety na pět kilometrů, které se vždy účastní dva muži a jedna žena. A jelikož by se v české sestavě měla objevit Jana Pechanová, jedna z nejrychlejších Evropanek, Svoboda ví: "Máme na to být hodně vysoko."
Už umím vydělat peníze
Sám přizná, že chce u dálkového plavání zůstat ještě rok, pak se zase vrhne na bazénové závody, jelikož se chce nominovat na svou čtvrtou olympiádu do Londýna. "Dálkově se tam poplave jen desítka a to už je na mě moc velká štreka," přiznává. "A třeba na takový La Manche bych vůbec neměl."
A ještě jedna změna u Svobody je. Společně s reprezentačním parťákem Rostislavem Vítkem si v Brně otevřel solno-jodovou jeskyni, k tomu teď ještě v Česku zastupují jednu plaveckou značku.
"Žil jsem plaváním čtyřiadvacet hodin denně a posledních šest let to nedělalo dobrotu. Najednou se můžu zabývat něčím jiným, začal jsem trošku žít. Byl jsem odkázaný na plavání a věděl, že je to moje živobytí. Teď umím peníze vydělat i jinde, plaváním se bavím a je to hned lepší."
