Dopadli ale tak, že si dál všechno platí sami. "Nikdo nám za to na tuhle sezonu nedal ani korunu," řekl Antonín Klatovský. "Po 20 letech měli Češi zase medaili," připomněl. "Tu jsme ale vyjeli z lásky."
Odborníci úspěch ocenili. Plochá dráha je v několika vyspělých zemích sledovaný sport. Ne že by v Česku zrovna kvetla, ale tohle bylo povzbuzením, za které byli mnozí kolem motorek vděční. Ale pak už bylo ticho. Oficiální místa rozdělující finance na ledaře vůbec nedbají.
"Každý závodí i proto, aby vydělal větší peníze a zase si mohl koupit lepší materiál," tvrdí jezdec.
Ví se, že Klatovští jsou dobří a chtějí závodit. To je asi tak všechno. Platí prý pravidlo, že jakmile o titul nejede nejméně osm zemí, neudělují se na to peníze.
Ledy se jezdí s velkým rizikem. Ne každý si troufne. Musí být přírodní podmínky nebo umělý led na chlazených oválech. Ani technika není levná a dát dohromady dobré motory Jawa, která má problémy s výrobou, je také potíž. Tak se "ledy" jezdí zadarmo. Bez podpory státu.
"Výsledky jsou lepší a lepší. Ale peníze za to nejsou. Rusové jsou profesionálové. My ne. Jezdíme s nimi, stačíme jim. A to je tak všechno," připomněl.
Začátkem příštího roku bude semifinále Grand Prix, stěžejní náplně sezony nejlepších ledařů. Jedno se pojede v rakouském St. Johannu, druhé bude v Polsku a třetí v Rusku.
Novinkou je, že z každé země může být maximálně šest jezdců. V minulé sezoně jich mohlo být osm. Týká se to hlavně Rusů. Dalším faktem je, že na to umí Rusové dávno reagovat. Někteří prostě pojedou za jiný stát.
"V Evropě zase přibudou noví jezdci," předpokládá Antonín Klatovský. Uvidí se. Až se pojedou tři semifinále, bude postupovat dvakrát pět jezdců a jednou šest. Šestí ze dvou závodů budou jako rezervní. To znamená, že dostanou šanci místo posledních dvou z prvního závodu. A kdo se chytí, pokračuje.
To byl i případ Antonína Klatovského v minulé sezoně. Chytil se jako rezerva. Měl těžkou kvalifikaci. "Minule jsem měl štěstí. Jednou mi vypadl motor a nedojel jsem. Rozjížděl jsem se o rezervu."
Rozjížďku vyhrál a dostal se do seriálu jako náhradník. Pak uspěl ve druhém závodě a seriál odjel do konce.
Semifinále se musí jezdit s chladnou hlavou. Je to neúprosný boj. Jedno zaváhání a je konec. "Každý bod má cenu."
"Jen ať jezdí další mladí. Jen ať jsou lepší než já," říká nejlepší ledař posledních let v Česku. Sleduje, jak se k tomu o něco mladší závodníci staví, a ví o nich. "Když pojedeme družstva a přijdou dva lepší, klidně budu jako rezerva."
To ho motivuje. "Klidně bych pak přemýšlel o tom, že uděláme mistry světa." Ale měly by být podmínky. "Aby bylo na tréninky a na materiál. Kvalitní materiál stojí peníze. Vždycky se říkalo, že až bude výsledek, budou prachy. Jenže teď je výsledek a prachy nejsou stejně jako předtím.
České Budějovice
