"Kompletní program mistrovství Evropy v krátkém maratonu jsem absolvoval poprvé a hned se mi povedl největší úspěch kariéry," jásal Táborský, jenž se v minulosti věnoval kratším závodům, připomínajícím motokros na vodě.
Ze tří závodů letošního evropského šampionátu dva vyhrál, jenom v polské Gdyni skončil třetí. Czelera předstihl v konečném účtování o jediný bod. "Právě nutnost zvítězit v Budapešti v posledním závodě se podepsala na mé nervozitě. Chtěl jsem Maďara hned po startu za každou cenu předjet, uspěchal jsem to a letěl jsem po své chybě do vody. Propadl jsem se až někam na šesté místo, myslel jsem si, že už mám po nadějích, ale naštěstí jsem měl do konce závodu dost času vše napravit," vypráví novopečený mistr Evropy.
Czeler, který o pádu svého největšího konkurenta věděl, se pohodlně usadil na špici startovního pole a dál už nezrychloval. To se mu stalo osudným. "Dostal pokyn, že už se nemusí nikam hnát. Určitě nejel svoje maximum. Tři kola před koncem se pro kontrolu ohlédl za sebe. Nemohl asi uvěřit svým očím, když mne zase viděl za sebou. Tak ho to zlomilo, že už nekladl odpor," pozoroval Táborský. "Měl jsem však také velké štěstí. Když jsem v cíli prohlížel stroj, zjistil jsem, že už v něm bylo paliva maximálně na jeden okruh. Závodit déle, ani bych se do cíle nedostal," oddechl si.
Za zisk titulu nedostal žádné peníze, ale velký pohár, který si převezl domů. Závody na vodních skútrech nejsou pro Táborského novinkou. Dřív se však věnoval disciplíně, vyznačující se spoustou krátkých rozjížděk a atraktivních soubojů v zatáčkách. Nebezpečné závody vyměnil za vytrvalostní disciplínu.
Krátký maraton se jede na téměř dvojnásobný čas a podstatnou roli hraje výkon z tréninku, po němž se jezdci seřadí na startu. Výhodné je startovat z první řady, ze zadních pozic se velmi obtížně předjíždí. Závody vyžadují dobrou fyzickou přípravu a vytrvalost. "A také jsou méně náročné na peníze a organizaci. Do nákladů se vlastně odrazí jen cestování, tréninky a příprava stroje," říká Táborský.