Americká tenistka na dvorci číslo 17, usazeném mezi hlavním wimbledonským stadionem a kurtem číslo 1, upadla při náběhu k síti a hned vzápětí začala se srdceryvnou zoufalostí sténat.
Zatímco rozhodčí ze své rozhledny volal zdravotníky, Sorana Cirsteaová přispěchala k soupeřce, která se držela za pravé koleno a v bolestivé agónii prosila: „Sorano, pomoz mi. Sorano, pomoz mi!“
Neštěstí světové jedničky ve čtyřhře a populární dvaatřicetileté výstřednice, která na sebe upozornila tetováním, výraznými podkolenkami a jinými módními prvky ve svém oděvu, se ve čtvrtek večer dotkl kdekoho, nejen lidí přítomných v All England Clubu.
Zároveň se předevčírem v dějišti nejslavnějšího turnaje znovu rozproudila diskuse o nebezpečnosti pažitu sestřiženého přesně na výšku osmi milimetrů.
Jako byste běhali po písku
Neobvykle suché a horké léto na jihozápadě Londýna způsobilo, že se kurty chovají jinak, než je obvyklé. „Vypadají jako na konci druhého týdne turnaje,“ napsal na twitteru Jiří Fencl, trenér Lucie Hradecké.
České favoritky Petra Kvitová či Karolína Plíšková tvrdily, že se na nich míče zadrhávaly.
Legendární Martina Navrátilová si všimla, že balony po čopech odskakují zvlášť nízko, což by mělo vyhovovat Rogeru Federerovi.
Francouzka Kristina Mladenovicová si stěžovala, že okolí základních čar je vydupané, bez jediného stébla jílku vytrvalého, nerovné a kluzké. „Podvrtla jsem si kotník,“ lamentovala.
Ještě podrobněji povrch popsal Tomáš Berdych: „Jak se tráva nalámala, vznikla na dvorci vrstva, na níž se snadno smeknete. Jako byste běhali po písku. Nesmíte stoprocentně zabrat, jinak hned ležíte.“
Pořadatelé se hájí, že dvorce připravovali stejně jako v minulých letech. O jejich vlastnostech se tu vášnivě debatuje při každém wimbledonském ročníku.
Čéška mimo koleno
Těžko soudit, zda stav kurtu přispěl k úrazu Mattekové-Sandsové, která byla na lehátku odvezena do sanitky a posléze do nemocnice. Během pátku podstupovala různá vyšetření, na veřejnost neproniklo žádné její vyjádření.
Její deblová parťačka Lucie Šafářová, jež krátce po nehodě přiběhla ze šatny, se slzami v očích pozorovala trpící kamarádku. „Viděla jsem, že měla čéšku úplně mimo koleno,“ líčila.
Mohla hořekovat, že se právě zhroutil jejich společný sen o dobytí čtvrtého grandslamu ve čtyřhře za sebou. Mohla láteřit, že otřesná chvíle těsně předcházela jejímu nástupu k partii druhého kola proti další Američance Shelby Rogersové, kterou následně prohrála.
Nicméně křehkým hlasem mluvila o soucitu s dobrou přítelkyní: „Strašně moc mě to mrzí. Zdravotních problémů už měla Beth tolik! Teď nezáleží na našich výsledcích a cílech. Jde jenom o její zdraví. Pokusím se ji utěšit, povzbudit. Navštívím ji, jakmile to bude možné.“
Zatímco diskuse o kvalitě trávy patří k Wimbledonu jako adresa 221B Baker Street k Sherlocku Holmesovi, úraz Mattekové-Sandsové je v jeho dějinách výjimečný.
A snad to tak na mnoho let dopředu zůstane.
