„Ukázali jsme psychickou odolnost a vyhráli zaslouženě,“ řekl po utkání pracant Jiří Welsch, klíčová figura důležitého zápasu. Den před ním se dozvěděl o zranění hvězdy týmu Tomáše Satoranského, který se ve volném čase nepříjemně pořezal na ruce. Bylo jasné, že za něj bude muset naskočit na postu prvního rozehrávače.
„Většina hráčů se s věkem posouvá v sestavě nahoru. Z pozice dvě na trojku, z pozice tři na čtyřku. Jen já to mám nevím proč obráceně,“ usmíval se Jiří Welsch. „Saty je náš nejlepší a klíčový hráč. Všichni věříme, že bude brzy fit.“
Zkušený nymburský basketbalista však tenhle záskok pojal v náramné formě. Zapsal dvanáct bodů, sedm asistencí a šest doskoků, spoluhráče několikrát strhl i jako kapitán.
„Po tomhle reprezentačním bloku budu potřebovat druhou dovolenou. Ale bohužel ji nedostanu,“ pokračoval dobře naladěný Jiří Welsch, jemuž tentokrát vyšly i kousky u něj nepříliš obvyklé.
Po skvělém defenzivním zákroku se řítil sám na koš a vystřihl smeč. „To jsem si užil. Měl jsem čas, přes rameno jsem se ohlídl, jaký mám náskok. Pak jsem vymýšlel, jestli do toho půjdu jednou nebo dvěma rukama, a nakonec jsem ukázal tu úplně nejjednodušší smeč, co existuje.“
Trefil i dva trojkové pokusy. „Měl jsem prostor, tak jsem ji tam vyčadil,“ řekl o tom druhém. „Potřebujeme porazit i ve středu Gruzii a jet na zápasy ven s pozitivní bilancí.“
