V roce 2013 v Ostravě startoval poprvé. Bylo mu dvacet a on měl před sebou celou kariéru. Letos se Wayde van Niekerk na Zlatou tretru vrátil, byť v trochu jiné roli.
V roli olympijského vítěze, v roli nejrychlejšího muže na hladké čtvrtce. A také v roli muže, který jako první člověk v historii zvládl stovku pod 10 vteřin, dvoustovku pod 20 vteřin a čtyřstovku pod 44 vteřin – unikátní kombinace!
Už na olympiádě v Riu se o něm hovořilo jako o nástupci Usaina Bolta. A právě Boltův rekord měl van Niekerk v plánu na Tretře vymazat – ten na 300 metrové trati.
„Proto jsem tady. Chci se pokusit o něco bláznivého, výjimečného. Rozbalím to naplno, a když nedoběhnu do cíle, musíte se o mě postarat,“ smál se ještě na úterní tiskové konferenci.
Že by atakoval i světový rekord Michaela Johnsona?
A proč ne?
Předvedl opravdu bláznivý závod. Už v zatáčce po 150 metrech doběhl všechny své rivaly před sebou a v závěrečné stovce nepolevil.
Doběhl do cíle, na výsledkové tabuli svítilo – letošní maximum. „V tu chvíli jsem byl trochu zmatený,“ přiznal poté, co se po dlouhých minutách, kdy jen ležel na zemi, vydal promluvit s novináři.
Čas 30,81 totiž nebyl jen letošním maximem, byl i tím světovým. Van Niekerk tak podruhé za pouhý rok smazal z historických tabulek čas Michaela Johnsona – po nejrychlejší čtvrtce v brazilském Riu teď vládne historickým tabulkám i na netradiční třístovce.
A jen tak mimochodem – do své magické sbírky časů přidal i třístovku pod 31 vteřin.
Milujete nyní Ostravu?
Vždycky jsem byl fandou tohohle mítinku, je tady skvělá organizace, máte úžasnou trofej. Ostrava je pro mě určitě jedním z nejhezčích míst, vždyť se podívejte na to publikum, jak je nádherné. Ta atmosféra... díky všem za úžasnou podporu.
Byl to od vás nádherný běh.
No, pořád mám před sebou dost práce v technice, ve které se musím zlepšit, ale jo, byl to dneska fakt povedený běh (usměje se).
Jen povedený? Vždyť máte další světový rekord.
Jo, bylo to báječné, ale nesmíme zapomínat, že je to pro mě stále jen příprava před mistrovství světa. Ale jasně, jsem spokojený s tím, jak se mi dneska běželo, forma stoupá.
Když jste doběhl, na tabuli svítilo – nejlepší letošní výkon. Nebál jste se, že je něco špatně?
Vůbec ne. Byl jsem z toho trochu zmatený, ale světový rekord nebyl to, na co jsem hlavně cílil. Chtěl jsem zaběhnout slušný čas a zjistit, jak na tom jsem před dalšími čtyřstovkami, trochu si zvednout sebevědomí. A to se mi myslím povedlo, takže parádní.
Jaké to je být světovým rekordmanem na další trati a znovu vymazat jméno Michaela Johnsona z tabulek?
Je to pro mě požehnání a jakási otázka cti. Musím poděkovat Bohu za tu příležitost, kterou mi dal, protože dělám, co miluju. Běhám, protože mi Bůh tenhle dar dal. Mít další světový rekord je pro mě skvělý impulz do další fáze kariéry.
Prvními dvě stě metry jste opravdu proletěl, byl to plán?
Byl jsem sice po dvou stech metrech nejrychlejší, ale pořád jsem si dával pozor, aby mi úplně nedošlo, což se naštěstí nestalo. Dost jsem se na ten běh soustředil a až po závodě jsem analyzoval, co jsem udělal dobře a co špatně. Toho moc nebylo, byl to skoro perfektní závod.
Je pro vás závod na 300 metrů ideální přípravou na čtyřstovku?
To se musíte zeptat mé trenérky (zasměje se). Ale já věřím jejím schopnostem, že mě dokáže perfektně připravit a já v daný den poběžím nejlépe, jak to jde.