Prvenství si cení i vzhledem k tomu, že letos je to 65 let od založení bohumínského vzpěračského oddílu. „A moc si titulu vážíme, protože jsme ho získali s našimi odchovanci,“ dodal šéf klubu.
Jedinou výjimkou je Tomáš Kejík, který v týmu hostoval z Boskovic. Ostatní šampiony Jiřího a Jaromíra Gasiorovy, Petra a Eduarda Sedláčkovy a Petra Petrova od žáků vedl Petr Teplíček.
„Mistrů republiky v žácích je jako tyček v plotu, ale udržet je na potřebné výkonnosti až do dospělosti není snadné,“ podotkl Teplíček. „Za patnáct let mi prošlo rukama zhruba sto kluků, ale jen šest se dostalo až na reprezentační úroveň.“
Havířov i Ostrava vsadili na pomoc cizinců, medailistů z mistrovství světa a Evropy - Havířovští na Poláka Roberta Dolengu a Ostravští na Maďara Ference Gyurkovicse. A přesto neuspěly.
„V Bohumíně se sešla výborná generace závodníků,“ řekl Karel Prohl, někdejší duše bohumínského vzpírání. „Všechno to jsou reprezentanti, ať do osmnácti let, juniorští, nebo dospělí. Klukům pomohlo, že už v lize není věkové omezení, takže startovat mohou závodníci od patnácti let.“
Prohl pamatuje předchozí bohumínský titul z roku 1982 ještě coby závodník stejně jako Petr Teplíček. „Tehdy byl v našem týmu i Anton Baraniak a trenérem Vítězslav Orság, který v roce 1968 startoval na olympiádě v Mexiku,“ připomněl Prohl. „To jsme také měli většinu reprezentantů.“
Bohumínští vzpěrači letos po pěti letech připravili o ligové prvenství Baník Havířov, který byl druhý. Dominanci Moravskoslezského kraje potvrdil třetím místem celek Sokola Moravská Ostrava.
Všechny tři krajské celky se probojovaly do finále ze své moravskoslezské skupiny.
„To, že ve finále budeme my a Havířov bylo jasné, ale překvapením je, že se do něho nedostal Sokolov. Ostrava však byla lepší,“ řekl Petr Teplíček. „Jen se ukázalo, že u nás jsou nejlepší vzpěrači. Ostatně osmdesát procent nynějších reprezentantů patří k odchovancům Bohumína.“
