Co pro vás bylo těžší, Dakar na motorce, nebo na čtyřkolce?
Pro motorkáře byl letošní argentinský závod lepší než africký. Já si prožil v Africe fakticky těžké chvíle samoty, kdy jedete hodiny a kolem není ani živáčka. V Africe víte, že jestli se vám něco stane, nikdo vám nepomůže. Argentina byla v tomto ohledu úplně jiná. Byla to velká vzpruha vidět okolo lidi. Bylo to také bezpečnější, když mi například praskl chladič, lidé mi přinesli vodu. Jak říkal jeden můj kolega: V Argentině jste mohli dát foťák nadšenému divákovi, aby vás vyfotil, v Africe byste už tamního diváka asi nedohonili...
V čem se lišily trati afrického a argentinského závodu?
Teď to bylo horší, bylo více cest a možností, kudy se dát. V Africe někdo z prvních závodníků tu trať v písku jaksi nakreslil amy ho následovali, tady stačilo sjet na špatnou cestu a pak se bylo třeba vracet mnoho kilometrů zpět.
Jaký byl váš nejhorší okamžik během rallye?
Asi chvíle, kdy mě předjel vůz Carlose Sainze. I když jsem kvůli prachu zpomalil tak na padesátku, přesto jsem si nevšiml řečiště a skutálel se do něj. Když už jsem se kutálel, naštěstí jsem si všiml čtyřkolky, která se na mě málem převrátila a uskočil. Čtyřkolka skončila koly nahoru, tak jsem ji zase převrátil a jel dál.
Jaký byl rozdíl mezi čtyřkolkou a motorkou, na které jste Dakar jezdil dříve?
Čtyřkolka má oproti motorce na můj vkus moc dílů, je neuvěřitelné, co tam pořád praskalo... Naštěstí jsem neměl tolik pádů jako dříve na motorce.
Jak teď hodnotíte vaše konečné páté místo?
Kolikrát jsem si říkal, že už do cíle nedojedu, pět set kilometrů mi třeba vůbec nešla spojka. Pár etap před cílem se mi ale začalo dařit a začal jsem možná neskromně myslet na bednu, tedy na umístění do třetího místa. V každém Dakaru ale chci dojet do cíle a to se bohudík podařilo.
