Také Ruska před chvílí neodolala srbské invazi, podlehla Anně Ivanovičové. "Ahoj. Tak jsme dopadly stejně, co?" řekla Vaidišová. Obě se rozesmály. Nešlo přece o život. "A Světlana je bezva holka, je s ní legrace a rozumíme si," povídala později česká tenistka.
Co říci o vás? Neobhájila jste tu loňské semifinále. Ale povedl se vám přesto dobrý turnaj, že?
Celkem jo. Hlavně, že jsem zdravá a hraju bez jakékoliv bolesti. Vrátila jsem se do svých úderů a do rytmu. Jasně, mohlo to dopadnout i líp, ale s tím už se teď nedá nic dělat.
Francouzské deníky před čtvrtfinálovými duely Jankovičovou vysoce favorizovaly. Myslíte si, že jste s ní svedla daleko vyrovnanější souboj, než experti předpokládali?
Ááále... (prohrábne si vlasy) To on si vždycky někdo něco povídá, kdo je a kdo není favoritem. Psalo se, že favoritkou je i Kuzněcovová, a teď tady za dveřma čeká na tiskovku jako poražená. Takové řeči jsem moc neposlouchala ani nečetla.
Projevila se na vaší hře měsíční turnajová pauza a nevyhranost?
Určitě byly dneska chvíle, kdy jsem zkazila míčky, co bych normálně nekazila. Nechci to ale svádět na to, že jsem měsíc nehrála. I když nějakou roli mé zranění sehrálo.
Také jste si na kurtu mnohokrát stěžovala na nepřející pásku, která zastavovala vaše míče.
Hodněkrát jsem ji trefila, i při shodách a gameballech. To potom zamrzí. Ale ani páska nebyla rozhodující. O štěstí ten zápas nebyl.
O čem tedy? Na míče jste ho prohrála jen 67:77. Jenže Jankovičová dokázala vyhrávat ty nejdůležitější.
A v klíčových momentech navíc dobře zaservírovala. Zatímco já své šance na brejk nevyužívala.
Když soupeřka dobíhá i zdánlivě nedoběhnutelné míče, jako dnes ona, je to velký nápor na nervy?
Pokud s tím nepočítáte, asi ano. Jenže já jsem už před zápasem věděla, že to tak bude. Nepřekvapila mě tím. Vždycky se výborně pohybuje a vrátí i míče, na které 70 procent dalších hráček nedosáhne. Proto je taky pátá na světě.
Je teď největší kandidátkou na pařížský titul?
Ona nebo Heninová. Jejich semifinálový souboj bude předčasným finále.
Srbský tenis zažívá historické chvíle. Co mají podle vás ona a Ivanovičová společné?
Herně skoro nic. Jsou stylem i taktikou naprosto odlišné tenistky. Jelena se snaží udržet míč ve hře, Ana si chodí pro vítězné balony. A obě jsou v tom, co dělají, moc dobré. Semifinále v Paříži je toho důkazem.
Vy po turnaji vypadnete z první světové desítky. Znamená to pro vás něco?
Nic. S tím jsem před turnajem počítala, že když tu nepotvrdím loňský výsledek, o Top Ten přijdu. Ale vždycky se do ní můžu vrátit, ne?
Třeba na wimbledonské trávě?
Tak. I na ni se dá dobře připravit. I když s trávou nebývám zrovna nejlepší kamarád. (Nevlastní otec Aleš Kodat dodává: "Zatelefonuju teď do Nymburka, jestli se tam dá hrát na jejich travnatém dvorci. A jestli ne, Nicole bude trénovat na tvrdém na Spartě a po trávě bude aspoň běhat, aby si na ni zvykla.")
Těšíte se na trávu?
Těším. Samozřejmě, teď jsem víc zklamaná, jak to dopadlo na antuce. Ale i na trávě to určitě bude stejně vzrušující.
