V prosklené místnosti v přízemí Asheova stadionu kmitají chlapíci v černých tričkách a nápisem Oficiální vyplétač. Většinou stojí nad černými stroji na vysoké noze, do nichž jsou zapasované tenisové rakety, drahocenné nástroje hráčů, kteří touží po vítězství na US Open.
Hned vlevo za dveřmi má své místo Roman Prokeš, holohlavý padesátník, který pochází ze Svitav. V 80. letech emigroval z komunisty vyrabovaného Československa do Ameriky, kde udělal kariéru jako mistr v péči o tenisové rakety. Bydlí ve Forrest Hills, kde se US Open konalo do roku 1977.
Není jen skvělým řemeslníkem, ale taky úspěšným podnikatelem, který vlastní několik tenisových obchodů v New Yorku. "Baví mě spíš ten byznys," říká.
Každý milimetr je důležitý
Bývalý šampion Andre Agassi o něm tvrdí, že je to umělec. Že je nejlepší. Proto si ho svého času najal jen pro sebe. Stejně jako třeba hokejista pozná i milimetrovou změnu na své holi, tenista velmi úzkostlivě dbá o svou raketu. Vždyť na jejích vlastnostech leckdy závisí výsledek důležité výměny, celého zápasu nebo turnaje.
Proto ji potřebuje mít v naprosto perfektním stavu. Roman Prokeš je poslední, kdo ji drží v ruce, než ji Berdych, Roddick, Hantuchová, Šarapovová nebo veterán McEnroe vytáhnou na kurtu z tašky. "Například Roddick si bere dvě na rozcvičku a osm na zápas," říká.
Ve své dílně nejprve páskou obalí rukojeť, hlavu vyplete polyesterovou strunou (na jednu raketu jí spotřebuje asi 11,5 metru). Pak odkráčí ke stolu, kde na výpletu s pomocí šablony a barvy vytvoří logo výrobce rakety. Když barva uschne, strčí raketu do igelitového pytle a uzavře ho gumičkou. Celý proces zabere zhruba 20 minut. "Ale když spěchám, můžu to stihnout i za patnáct," říká Prokeš.
Za tři týdny na US Open (včetně kvalifikací) se svými třinácti parťáky připraví asi 3 500 raket. V nejrušnější dny je jich přes 300, až 25 na jednoho vyplétače. "Vstávám v půl sedmé a domů se vracím v deset," popisuje. "Člověka pak bolí všechno – nohy, záda, hlava..."
V dílně visí na stěně velká obrazovka, na níž běží jen přenosy z US Open, ale vyplétači se nekochají výměnami. Maximálně si udržují přehled, jaký zápas končí, kdo by mohl přijít s raketami.
Mezi Prokešovy "zákazníky" patří i Tomáš Berdych.
Berdych nadával na míčky
Prokeš svým klientům nijak zvlášť nefandí: "Chci, aby vyhráli, ale skutečně jsem přál jen Agassimu. S tím jsme měli výjimečný vztah. Když prohrával, trápil jsem se s ním."
Díky zkušenosti a zákulisním informacím často tuší, jak jeho zákazník dopadne. "Škoda, že to nevyšlo Berdychovi. Ale celý týden se tu necítil dobře, nadával na balony. Nemohl si na ně zvyknout," popisuje. "A Roddick? Všichni ho proti Tipsarevičovi viděli jako jasného favorita, ale my si říkali, že je to 50 na 50. Když se Tipsarevič dostane do vedení, těžko se zastavuje."
Ke konci turnaje, když většina tenistů ze soutěže vypadne a odletí, mívá Roman Prokeš trochu volněji a třeba se i v klidu naobědvá. "Ale hned po US Open letím s americkým týmem na Davis Cup do Kolumbie," říká. "Takže se mi tahle směna protáhne na celý jeden měsíc."
