MARK VIDUKA: Ramenatý chlapík, syn chorvatských rodičů, vynikající střelec. Právě jeho góly pozvedaly Celtic Glasgow ve skotské lize, když se dlouhodobě zranil švédský kanonýr Larsson. Dokáže si cestu k brance prorazit svými třiadevadesáti kily, ale jde z něj také strach, jakmile si postaví míč k přímému kopu. Když se včera hrálo slavné derby Glasgow Rangers proti Celtiku (4:0), nebyl moc vidět. Své dvě šance nevyužil. I jeho soukromý život je pozoruhodný. V listopadu 1998 odešel z Croatie Záhřeb do Celtiku za 173 milionů korun, ale po deseti dnech se psychicky zhroutil. "Končím s fotbalem," prohlásil tehdy hráč, jemuž bylo pouhých třiadvacet let. Nakonec odjel na dva měsíce domů do Austrálie a vrátil se jako vyléčený. Ale incidenty pokračují. Jednou plivl na protihráče, podruhé přijel pozdě na letiště. "Občas se nechová jako profesionál," říká o něm Fergus McCann, ředitel Celtiku.
MARK BOSNICH: Kdo chtěl nahradit famózního Schmeichela v brance Manchesteru United, musel být pojmem. Australan Bosnich je vynikající gólman, ale přesto se tvrdí, že místo mezi tyčemi je nyní nejslabším článkem anglického šampiona. "To ne! Loni v létě jsme vybrali nejlepšího gólmana v našem okolí," tvrdí kouč mužstva Alex Ferguson. Brankář se vrátil po osmi letech z Aston Villy. Kdysi už na soupisku Manchesteru patřil, ale vedle Schmeichela neměl šanci. Bosnich není na hřišti takový suverén, nevybíhá jistě, občas si nerozumí s obránci. A také je každou chvíli zraněný. V chování je podobně nepředvídatelný jako Viduka. Před pěti lety zlomil nos ve vzdušném souboji útočníku Klinsmannovi. Když se do něj pustili fanoušci Tottenhamu, reagoval na to nacistickým gestem. Po přestupu do Manchesteru se uvedl tím, že byl zatčen pro podezření z loupeže. "Někdy mám pocit, že proti mě stojí celý svět. Já ale chci být stejně dobrý jako Schmeichel," tvrdí.