Hana Horáková rvala soupeřkám míče z rukou, bojovala na hranici sebezničení. Eva Vítečková nacházela při rozhodujících trestných hodech psychický klid, i když její tělo bylo na pokraji vyčerpání.
A lidé se ptali: Kde ještě berou síly? Vždyť největší zátěž čtvrtfinále i semifinále spočívala na bedrech pouhých 7 žen týmu.
Vítečková strávila za pátek a sobotu na hřišti 75 minut z 85 možných. A Horáková dokonce 81 minut! Proti Bělorusku si za celý zápas jen na minutu sedla na lavičku, když za ni zaskočila Bednářová, a hned zase byla zpět na hřišti, nezničitelná. Perpetuum mobile českého týmu.
"Považuju za zázrak, kde ty holky ještě nacházely sílu," říká Jaroslav Větvička, šéflékař českých olympioniků, který byl s basketbalistkami na hrách v Aténách i Pekingu. "Nechápu, jak je možné, že i v závěru s Běloruskem hrály pořád stejně, že to nebyl chodící basketbal."
Ivana Večeřová, další z přetěžovaných opor, po sobotním dramatu přiznávala: "V noci nespím, ve čtyři ráno jsem si šla pro prášky na spaní."
Vítečková se po mači s Běloruskem rozplakala štěstím i úlevou: "Hrozný nápor. Vůbec jsem nemohla dospat. Říkala jsem si, ať už jdeme hrát, ať to máme za sebou."
Trenér Lubor Blažek byl mužem, který dohlížel na to, aby jeho hvězdy nepadly na palubovku.
"V tom má významnou roli, aby věděl, kdy kterou pošetřit, aby je neodrovnal. To je umění," říkal Větvička. "I ta minuta, při které Horáková proti Bělorusku nehrála, byla strašně důležitou regenerační pauzou, kdy se oklepala. Pomohl každý oddechový čas, každá pauza mezi čtvrtinami."
Poslední minuty platily za nejkritičtější. Při nich už docházelo v tělech opor k iontové nerovnováze. "Tu způsobovaly ionty, které se podílejí na svalovém stavu: hořčík, draslík a vápník. Docházelo ke kyselosti uvnitř svalů i ve vnitřním prostředí, to vše vedlo ke křečím."
Ve finále pak stál proti Češkám nejen tým olympijských šampionek, ale i tým odpočatých žen. Američanky porazily Koreu o 62 bodů a v semifinále Španělsko o 36 bodů. Na hřišti se jim prostřídaly náhradnice, žádná z opor týmu USA nehrála v sobotu déle než 23 minut.
"Ale my tam půjdeme a zase do toho dáme vše," slibovala Horáková a věřila v pomoc tribun. "I díky divákům tu hrajeme jako v transu. Takže je vám nakonec úplně jedno, jestli můžete, nebo ne. Prostě běháte."
