Bolest za cílem byla enormní, cyklisté tu padali vyčerpáním na zem, obraceli do sebe lahve s vodou.
Šílený den na VueltěZpravodajství ze 17. etapy |
„Bylo to šílené a nemilosrdné,“ říkal Lawson Craddock z týmu Education First, jenž patřil do početné letky v úniku.
Stáj Deceuninck-Quick-Step si na sociálních sítích vybrala k popisu etapy jiné přívlastky: „Ohromující, nezapomenutelné, skvostné, nadpozemské.“
„A naprosto bláznivé,“ tvrdil Zdeněk Štybar. „Jeli jsme 218 kilometrů průměrnou rychlostí 50,6 km/h.“
„To je snad světový rekord, ne?“ povídal vítěz etapy a Štybarův týmový kolega Philippe Gilbert.
Přesněji: Šlo o nejrychlejší etapu delší než 200 kilometrů v historii a o třetí nejrychlejší na Vueltě všech dob. Byla rychlejší než jakákoliv etapa v dějinách Tour de France (s výjimkou časovek, pochopitelně).
World record race! 50,6 km/h average on 226km... what a team performance! #LaVuelta #TheWolfpack #season17 @GettySport https://t.co/T1TQZtFC3e
„V jednu chvíli jsme na rovině dosahovali dokonce 75 kilometrů za hodinu,“ líčil Gilbert. „Za sedmnáct let profesionální kariéry jsem nezažil něco takového. Což jen dokládá, jak šílené to dnes bylo.“
Tolik věcí se toho dne událo. Movistar stíhal Movistar. Červený trikot se zatřásl. Astana zachraňovala Rogliče a Jumbo.
Espectacular! Rapidissima! Tak hovořili o 17. etapě komentátoři.
Určitě přijde vítr, bude foukat z boku a bude silný, věděli všichni už na startu ve městě Aranda de Duero. Už tam panovalo napětí. Mnozí cyklisté se na trenažerech zahřívali, aby byly jejich svaly připraveny na cokoliv.
Tři kilometry po startu se odpoutala od pelotonu zhruba 50členná skupina a v ní se nacházel skoro celý tým Deceuninck-Quick-Stepu, včetně jedenáctého mladíka Jamese Knoxe. Jak poznamenal Philippe Gilbert: „Útoky na bočním větru patří do DNA našeho týmu. Kdykoliv fouká, tlačíme se dopředu.“
V úniku jeli rovněž Nairo Quintana z Movistaru a Wilco Kelderman ze Sunwebu, šestý a osmý muž pořadí, oba s kohortou pomocníků.
Byli zde také někteří jezdci Jumba, ale bez lídra závodu Primože Rogliče, který se pozapomněl vzadu.
„Udělal jsem poziční chybu,“ přiznal Slovinec.
„Okamžitě jsme k Primožovi ostatní naše chlapce stáhli,“ líčil Grisha Niermann, sportovní ředitel Jumba. „Pokusili jsme se hned zalepit díru, jenže nešlo to.“
Nemohlo to jít, protože vepředu uhánělo 47 mužů až neskutečně rychle.
„Rozhlédnete se a vidíte kolem sebe v úniku zhruba 40 kluků,“ popisoval Lawson Craddock. „Zjistíte, že červený trikot tu není a že všichni šlapeme jak šílení. Na chvíli tomu odmítáte uvěřit a pomyslíte si: Copak opravdu pojedeme takhle rychle celých 220 kilometrů? Načež zjistíte, že ano, že opravdu jsme takoví blázni.“
Z osmi cyklistů týmu Deceuninck-Quick-Step jich v této skupině šlapalo sedm. „Dodávali jsme si morálku jeden druhému. Naordinovali jsme si 220kilometrovou týmovou časovku,“ říkal Gilbert.
Etapa 17 - Stage 17 | #LaVuelta19
♂️ ¡Día trepidante de viento y abanicos! / Echelons always deliver!
️ https://t.co/izln1uYnJq
: @PhotoGomezSport https://t.co/iQP5EMtPJS
Peloton se probíral z šoku, zatímco foukal vítr až 35 km/h - a před nimi bylo stále 200 kilometrů. Jezdci Jumba obklopili Rogliče a pokusili se přenést odpovědnost ze stíhání úniku na týmy Astana a Emirates.
Ale uprchlíci měli najednou čtyři, pět, šest minut k dobru.
Grisha Niermann později přiznal: „Dnes jsme měli velké štěstí. Byly chvíle, kdy jsem se obával, že ztratíme červený dres. Vepředu jel tvrdě celý Quick-Step i spousta lidí z Movistaru a Sunwebu a nám bylo jasné, že to bude drsné.“
Quintana se ve virtuálním pořadí víc a víc přibližoval k vedoucí pozici Rogliče a šéfové Jumba pochopili, že musí při snaze o eliminování náskoku postupně obětovat všechny Rogličovy pomocníky.
„V takových chvílích nesmíte panikařit,“ říkal Sepp Kuss z Jumba. „Nemůžete jet 200 kilometrů na plný plyn. Musíte odměřovat své úsilí a doufat, že vám ostatní týmy pomohou. Pro mě coby vrchaře nebylo vůbec jednoduché tahat na rovině. Udělal jsem, co jsem mohl, než jsem byl úplně mrtvý.“
- 89 KM | Etapa 17 - Stage 17 | #LaVuelta19
¡Sigue aumentando la ventaja del grupo de @NairoQuinCo! / The gap of the head group keeps increasing!
️ https://t.co/izln1uYnJq
:
@PhotoGomezSport https://t.co/eHe66QoPkA
Dvojitou hru posléze sehrál na závěrečných 50 kilometrech etapy tým Movistar. V úniku měl u Quintany tři pomocníky, José Joaquina Rojase, Imanola Ervitiho a Nelsona Oliveiru.
Zároveň však v pelotonu Marc Soler 45 kilometrů před cílem akceleroval a poodjel z už tak prořídlého „balíku“, načež jeho parťáci navýšili tempo. čímž peloton trhali na další kousky. Roglič byl izolován, poslední z jeho už tak vyčerpaných pomocníků 40 kilometrů před cílem odpadli.
Pětatřicet kilometrů před cílovou metou vyjížděli na prudké, byť nekategorizované stoupání. „Tam jsme jeli opravdu tvrdě,“ popisoval tempo pelotonu Alejandro Valverde.
Astana převzala ve jménu Miguela Ángela Lópeze vůdčí roli při stíhání úniku, ve čtyřech jezdcích se seřadila na špici. „Spálili jsme tam víc energie, než jsme čekali,“ prohlásil Dario Cataldo.
Ale nadále letěl také únik. Dokonce i Quintana se podílel na špici na tempu. „Dal jsem do toho dnes vše,“ říkal Kolumbijec. „Přitom pro mě není jednoduché držet se na rovinách a ve větru s jezdci, kteří váží 70 a 80 kilo. Zítra mnozí dnešní enormní úsilí pocítí.“
Štybar o útoku na etapu: Doufal jsem, že se skupina v protivětru zastaví |
Dvacet kilometrů před cílem zůstávala tvrdě pracující Astana v Rogličově skupině stále v pěti, Movistar ve dvou, včetně Valverdeho, zato Primož Roglič z Jumba i Tadej Pogačar z týmu Emirates bez pomocníků. Ztráceli pět minut.
V úniku, v němž se ještě drželo devatenáct cyklistů, se zatím v Guadalajaře schylovalo k souboji o etapu.
Zdeněk Štybar se 2 600 metrů před cílem ocitl na první pozici. Ohlédl se, načež 2 200 metrů před metou zaútočil a vypracoval si malý náskok. Na 1 800 metrech se opět ohlédl. Ano, mohlo by to vyjít.
Pak další kontrola situace na 1 200 metrech. Náskok se zkracoval. Zuby měl zaťaté a chrti se blížili. 600 metrů a poslední ohlédnutí. Nevyjde to.
Kolem něj proletěl Sam Bennett z Bory a za ním Philippe Gilbert. Belgický veterán jel pro etapu, aby tak korunoval celodenní dílo Quick-Stepu.
„Bylo to Quick-Step proti mně,“ líčil Bennett. „Musel jsem zaútočit nesmírně tvrdě, aby se mě nikdo nemohl držet. Ale Gilbert je v takovém terénu jedním z nejlepších na světě. Když jsem se otočil a viděl, že jde po mně, pomyslel jsem si: Ach ne, proč právě on!“
#LaVuelta19
He gave it his all! What a fighter! @Sammmy_Be took a strong second place after a hard and long day @lavuelta https://t.co/QXus7jpI14
Philippe Gilbert slavil v hloučku Quick-Stepu sedmé vítězství kariéry na Vueltě a jedenácté na Grand Tour. Jeho pomocník Tim DeClercq nadšeně vykládal: „Tohle byla učebnicová koncovka. Zdeněk Štybar ji zahájil časným útokem. Chvíli jsem si myslel, že to Štybymu vyjde. Sam Bennett proto musel reagovat příliš brzy a Phil pak měl za Bennettem ideální pozici k útoku.“
Slavili i jezdci, kteří si výrazně vylepšili pozice v celkové klasifikaci. Quintana poskočil ze 6. místa na druhé, 2:24 minuty za Rogliče. Laura Meseguerová z Eurosportu komentovala: „V den, který měl být na větru dnem AntiNairo, se Nairo vyšvihl pořadím o čtyři příčky nahoru.“
Kelderman se posunul z osmého místa na šesté, Knox z jedenáctého na osmé.
„Nejsem si jistý, jestli tehdy den někdy v kariéře překonám,“ tvrdil James Knox. „Jsem hrdý na můj tým a na to, že jsem byl toho součástí.“
Manažer Quick-Stepu Patrick Lefevere ujišťoval: „I po čtyřiceti letech v tomto byznysu mě můj tým dokáže ohromit takovými kousky. I proto vydržím ještě dalších patnáct let.“
Ti poražení si naopak lízali rány. George Bennett z Jumba vynaložené nadlidksé úsilí při stíhání úniku zhodnotil na Twitteru slovy: „Královská etapa mé kariéry.“
Sam Bewley z Mitcheltonu mu vzápětí odepsal: „Raději ať nás vrátí co nejrychleji do hor.“
#LaVuelta19
@rogla still in a very good position. Stay tuned for our race report. https://t.co/BUZ1Yc9IUL
Stále červený Roglič přišel na tiskovou konferenci a bilancoval: „Byl to tvrdý den. Měl jsem se hned po startu etapy držet vepředu, což jsem neudělal. Tým mé vedení zachránil jen za cenu velkého úsilí. Já se pak snažil zůstat klidný a jet naplno až do cíle. Uvidíme v Madridu, jestli jsem dnes zachránil i celou Vueltu.“
V Movistaru si naopak libovali, jak náramně vylepšili vlastní pozice. „Získali jsme výhodu v den, kdy to naši soupeři nejmíň očekávali,“ pronášel tichým hlasem Quintana. „Oslabili jsme lídra závodu a jsme zpět v bitvě o červený dres. Moc jsem trpěl. Ale když jsou vaše nohy unavené, musíte šlapat srdcem.“
Průběžně třetí Alejandro Valverde vyzdvihl, že z pohledu strategických hrátek se před dalšími horskými etapami ocitli ve výhodné situaci: „Máme dva lidi mezi prvními třemi. Mnozí ze soupeřů za dnešek zaplatí. My budeme hrát všechno nebo nic. Tahle Vuelta ještě rozhodně neskončila.“
Což je naprosto jasné i Rogličovi.
„Prohráli jsme dnes bitvu, ale ne válku,“ zdůraznil Slovinec.
