V páteční podvečer odstartuje Vueltu třiadvacetikilometrová týmová časovka ulicemi Utrechtu. Ještě před několika roky tradiční součást etapových závodů, nyní se tato disciplína vrací na Grand Tour po tříleté pauze.
Nizozemskem povedou ještě dvě rovinaté etapy na uvolnění, než se peloton po volném dni přesune do Španělska, kde nastane pravé drama.
Hned v úterý přijde kopcovitá etapa, která je jako stvořená pro únik. Po ní čeká na závodníky neméně náročný den se závěrem na okruhu kolem Bilbaa. Šestá etapa nabídne dojezd na prémii první kategorie.
Kde kraloval König
Kdo je také na startuQuick-Step: Julian Alaphilippe Jumbo-Visma: Sepp Kuss, Rohan Dennis Ineos: Pavel Sivakov, Tao Hart Bora-Hansgrohe: Sam Bennett Alpecin-Deceuninck: Tim Merlier FDJ: Thibaut Pinot Lotto-Soudal: Thomas De Gendt Trek-Segafredo: Juan Pedro López UAE: Marc Soler AG2R: Bob Jungels Bahrain-Victorious: Fred Wright EF Education: Hugh Carthy |
Organizátoři Vuelty rádi bourají zavedené standardy, proto jsou na programu v závěru prvního týdne ještě další dva horské dojezdy. V sobotu bude pět vrchařských prémií předcházet výšlapu na premiérový kopec závodu – Colláu Fancuaya. Devátá etapa pak vyvrcholí stoupáním Les Praeres, na kterém před čtyřmi lety triumfoval pozdější vítěz závodu Simon Yates.
Po volném dni přijde další časovka, tentokrát individuální. „Rozestupy, které časovkou vzniknou, ovlivní taktiku favoritů po zbytek Vuelty. Řekněme, že pokud někdo získá minutu náskoku, tak to změní styl závodění všech ostatních,“ predikoval po odhalení trasy v prosinci španělský jezdec Enric Mas.
Sprinterské intermezzo v 11. etapě vystřídá následující den další horský dojezd. 190 kilometrů dlouhá 12. etapa vede téměř celou dobu po úplné rovině, než dojede peloton k úpatí Alto de Peñas Blancas, dvacetikilometrovému obrovi s průměrem převýšení 6,3 %.
Toto jihošpanělské stoupání bylo kulisou jednoho z největších českých úspěchů, když na něm v roce 2013 triumfoval Leopold König a zajistil si tak místo v nejlepší desítce tehdejší Vuelty.
Gana la Etapa Leopold Konig (Netapp) en el Alto de Peñas Blancas http://t.co/AAQtkfRYdk
Jednu z posledních šancí pro sprintery před dojezdem do Madridu nabídne 13. etapa. Následující dny budou nejen pro čistokrevné sprintery boj o přežití. Nejprve na závodníky čeká Sierra de La Pandera, které se od začátku tisíciletí objeví v itineráři Vuelty už pošesté.
„Toto klasické stoupání Vuelty je těžší, než se zdá. Vede po úzké silnici s hrubým povrchem a bude pro vrchaře opravdovým testem,“ slibuje spoluautor trasy Fernando Escartín.
Druhý týden pak završí královská etapa v pohoří Sierra Nevada a stoupání mimořádné kategorie Alto Hoya de la Mora. „Než abychom se vydali nahoru obvyklou cestou, která je hladká a široká, raději jsme zvolili starou zadní silnici, která je kratší, ale mnohem obtížnější. Pokud zde někdo zaútočí, uvidíme velké rozestupy,“ říká Escartín.
Čtvrtý titul nebo double?
Velká účast bývalých vítězůNa letošní Vueltě startuje pět šampionů z minulých let. Alejandro Valverde (Movistar): vítěz z roku 2009 Vincenzo Nibali (Astana): vítěz z roku 2010 Chris Froome (Israel-Premier Tech): vítěz z roku 2017 Simon Yates (BikeExchange): vítěz z roku 2018 Primož Roglič (Jumbo-Visma): vítěz z let 2019, 2020 a 2021 |
Další souboj favoritů přijde nejspíš až v 18. etapě na Alto de Pioral. Zcela nové stoupání v oblasti západního Španělska, kam Vuelta zamíří jen zřídkakdy, není extrémně prudké, zato měří patnáct kilometrů a cyklisté ho musí zdolat hned dvakrát.
Rozhodující bude ale nejspíš až 20. etapa, která se složením podobá té z roku 2015, při níž Fabio Aru zvrátil Vueltu ve svůj prospěch.
Trasa fascinuje nejen téměř čtyřmi tisíci nastoupanými metry, ale také neobvyklým rozhodnutím organizátorů umístit průsmyk Puerto de Navacerrada na úplný začátek etapy a po sto třiceti kilometrech a třech vrchařských prémiích se na něj opět vrátit, tentokrát už jako na cílové stoupání.
Po tomto horském finále už závodníky čeká jen slavnostní dojezd do Madridu a poslední souboj mezi sprintery.
Komu z favoritů by takové menu s devíti dojezdy na kopec a strmými stoupáními mohlo svědčit?
Jistě Primoži Rogličovi (Jumbo-Visma), pokud se po těžkém pádu na Tour de France skutečně dokázal vrátit zpět do formy. Trojnásobnému šampionovi Vuelty nejde jen o úspěšný návrat do závodů, ale také o zápis do historických tabulek.
Primož Roglič slaví s týmovými kolegy celkové vítězství na Vueltě.
Kdyby se mu španělskou Grand Tour podařilo ovládnout i letos, byl by Slovinec prvním jezdcem od časů Miguela Induraina, který vyhrál třítýdenní závod čtyřikrát v řadě.
Jsem tady, jsem připravený. Roglič vyhlíží Vueltu. Opět má být jeho útěchou |
Proti bude Jai Hindley (Bora-Hansgrohe), kterému jde o jiný historický žebříček. Vítěz letošního Gira se vrátil do závodů až na konci července, přesto hlásí, že je zcela připraven bít se ve Španělsku o přední příčky.
Pokud by ke svému růžovému dresu přidal i ten červený, stal by se teprve čtvrtým jezdcem v historii, který na tento double v jedné sezoně dosáhl. „Bylo by to super, ale vyloženě se na to neupínám. Soustředím se zkrátka na nejlepší možný výsledek,“ říká Hindley.
Vítěz Giro d´Italia, Australan Jai Hindley.
Naděje i loučení
A pak je tu početný zástup těch, kteří by si na Vueltě chtěli spravit chuť.
Richard Carapaz (Ineos) vozil až do předposlední etapy Gira růžový dres, než podlehl Hindleyho útoku. Červená z Vuelty, na které už jednou dokázal dojet druhý, by jistě byla dostatečná náplast. Ve velký triumf také stále doufá Mikel Landa (Bahrain-Victorious), už dvakrát třetí muž Gira.
Jai Hindley (vpravo) dojíždí na druhém místě 14. etapy Giro. Těsně za ním se na třetí místo dostává Richard Carapaz (vlevo).
Nevyřízený účet s Vueltou má Miguel Ángel López (Astana), který z ní loni odstoupil v předposlední etapě ze třetího místa. Květnové Giro pak musel opustit už ve čtvrté etapě, v červenci mu navíc stáj pozastavila činnost. Kolumbijec by tak potřeboval nechat negativní zprávy kolem sebe v minulosti a dokázat, že nebyl jen mladou kometou, která po pár letech kariéry vyhasla.
Kvůli zranění, zdravotním problémům či pozitivnímu testu na covid museli uplynulé Grand Tours opustit i Simon Yates (BikeExchange), Joao Almeida (UAE), Enric Mas (Movistar) nebo Ben O’Connor (AG2R). Ti všichni se v Utrechtu postaví na start.
Velká očekávání vzbuzuje také účast mladého supertalentu Remca Evenepoela (Quick-Step). Belgičan sice z Grand Tours zatím startoval pouze loni na Giru a po 17. etapě odstoupil, až do patnácté etapy ale držel sedmé místo. Možná ještě nemá předpoklady k tomu celý závod vyhrát nebo stát na pódiu, rozhodně ale bude zajímavým žolíkem do mixu favoritů.
Remco Evenepoel pózuje s trofejí pro vítěze závodu Lutych-Bastogne-Lutych.
A pak je tu dvojice bývalých šampiónů, pro které bude Vuelta rozlučkou s kariérou. Odchod do penze ohlásili Alejandro Valverde (Movistar) a Vincenzo Nibali (Astana). Oba by jistě rádi ještě předvedli nějaké velké vystoupení.
Zkušený Hirt a nováček Řepa
Z českého pohledu bude Vuelta nejlépe obsazený třítýdenní závod letošního roku. Kromě hrdiny Gira Jana Hirta (Intermarché-Wanty) se uvede také Vojtěch Řepa, debutant na Grand Tours, který dostal šanci ve španělském druhodivizním týmu Kern Pharma.
¡Damos la bienvenida a #LaVuelta22 al @EqKernPharma!
Welcome to La Vuelta, Equipo Kern Pharma! https://t.co/ahS4APqD5J
Dvaadvacetiletý jezdec v poslední době zazářil hned na dvou kvalitně obsazených etapácích, nejprve na Kolem Slovinska dojel pátý celkově, a poté na Kolem Burgosu obsadil třetí místo ve vrchařské soutěži.
V BÍLÉM DRESU. Vojtěch Řepa během závodu Kolem Slovinska.
Hirt už dlouho dopředu avizoval, že na Vueltě nebude bojovat o celkové pořadí a zaměří se na etapy. Řepa jakožto jezdec druhodivizního týmu zřejmě dostane za úkol být především hodně vidět. Oba Češi by se tak mohli potkávat v únicích.
Průběh Vuelty tradičně ovlivňuje mimo náročných profilů a nastřádané únavy také extrémní počasí, v posledních letech především nesnesitelné horko. Kdo mu podlehne a kdo naopak vypotí červený dres?
