Páteční poledne. Katalánsko. Lleida. Etapa číslo 19.
Ne, na tohle číslo nemá Simon Yates dobré vzpomínky. Právě v etapě číslo 19 se letos v květnu na Giru bortil jeho růžový sen a tělo mu totálně vypovídalo poslušnost.
Ale toto je jiný závod, jiná země a svým způsobem také jiný Simon Yates. Ano, jistě, opakovaně říká: „Musím být opatrný.“ Z té věty však neční obavy, jde pouze o prosté konstatování faktu.
Navíc: v pátek přece míří domů. Vuelta se vydává do Andorry, do země, kde se Yates usadil a žije, kde se nesčetněkrát drápal na místní kopce. Včetně průsmyku Rabassa, sedmnáctikilometrového stoupání s 6,3 procenty sklonu, na němž etapa s pořadovým číslem 19 vyvrcholí.
„Znám ten kopec vážně dobře, což může být má malá výhoda,“ připouští na startu v Lleidě.
Rabassa je výšlapem z 860 do 2025 metrů. Přesto byla tato etapa klasifikována organizátory Vuelty v knize závodu jako ROVINATÁ. Co naděláte, jiný kraj, jiný mrav. Přece neoznačí Španělé za horskou etapu i takovou, která nabízí jen jednu jedinou horu, že?
V pátečním poledni mnozí sportovní ředitelé a jezdci v Lleidě věští, že Rabassa nebude rozdílovým stoupáním pro favority. „Je příliš plynulé. Do cíle dojede pohromadě skupina tak deseti favoritů,“ slyší Steven Kruijswijk od kolegů z týmu Lotto NL-Jumbo.
Hned reaguje: „Tohle je poslední týden. Cokoliv se i dnes může stát.“
Vuelta 2018Všechny články ke slavnému závodu na iDNES.cz. |
Julian Dean, jeden ze sportovních ředitelů Yatesovy stáje Mitchelton-Scott, na týmové poradě připomíná: „Movistar bude chtít spurtovat pro bonusy, dejte si na to pozor. Každá sekunda se počítá.“
Pětadvacet jich v tu chvíli leží mezi Simonem Yatesem a Alejandrem Valverdem.
Jack Haig, veledůležitý vrchař ve službách lídra závodu, předpovídá nemilosrdnou andorskou válku na kolech: „Den D přichází. Dnes ještě nenastane, až v sobotu při královské etapě, ale i tak to bude na Rabasse supertvrdá koncovka. Každý při ní navíc musí myslet také na 20. etapu a ušetřit na ni energii.“
Tak tedy na start - a na trať.
S karavanou Vuelty opouštíme starodávnou Lleidu s její bazilikou z 12. století a vydáváme se ze Španělska na sever do cizí země, směr Andorra.
Ačkoliv... občas máme pocit, že už teď jsme se ocitli na cizím, místy až nepřátelském území.
Španělské vlajky? Kdeže by se tu vzaly.
Vuelta se valí Katalánskem, podél její trasy visí transparenty „Svobodu pro uvězněné politiky“ a na náměstích městeček, ale i na svodidlech podél silnice vyvěsili „domorodci“ tisíce žlutých stužek.
Od loňského podzimu, kdy španělský soud poslal do vazby katalánské aktivisty a posléze též Madridem sesazené ministry regionální vlády, vyjadřují Katalánci solidaritu s nimi právě těmito žlutými stužkami. Koneckonců při zápasech anglické ligy ji nosí i dřívější hráč Barcelony a současný kouč Manchesteru City Pep Guardiola.
Tu a tam je na silnicích Vuelty nakreslen rovněž žlutý kříž s nápisem Demokracie. Katalánci si stěžují, že v jejich zemi byla pohřbena.
Dobře, zpět k závodu. Movistar má pro tento den jasné plány. „Musíme Yatese a jeho tým vyvést z komfortní zóny,“ sdělil přece jeho šéf Eusebio Unzue.
Netuší ještě, že toto bude den, kdy pro jeho stáj dopadne všechno, ale úplně všechno jen špatně.
Armáda domestiků Movistaru nasadí na špici pelotonu tak razantní tempo, že únik nemá šanci ujet. V jednu chvíli dokonce dokáže letka v modrém rozdělit peloton... a Simon Yates se najednou nachází až v jeho druhé polovině.
#RodamosJuntos y siempre al frente del pelotón camino de la frontera con Andorra. A 20 km de comenzar el Coll de la Rabassa (37 para la conclusión), Castroviejo y Thomas tienen 2'15" de ventaja. #LaVuelta18 https://t.co/Igvd0TG8K8
Naštěstí má kolem sebe dost oddaných pomocníků.
„Lídr závodu se dotáhl zpět do prvního pelotonu,“ zahlásí rádio Vuelty. Matt White, hlavní sportovní ředitel Mitcheltonovců, v týmovém autě gesty ukazuje, jak moc mu předtím tlouklo srdce.
Projíždíme celnicí, jsme v Andoře, teploměr tu ukazuje nezvyklých 29 stupňů, na stoupání od celnice je umístěna RYCHLOSTNÍ (ano, rychlostní) prémie a u sochy medvěda, zdobící kruhový objezd, zahýbají jezdci na stoupání Rabassa, do parku Naturlandia.
#LaVuelta18 Into Andorra and we are climbing all the to the finish now on the Coll de la Rabassa. Let the battle begin... https://t.co/6WhsRSAZ0l
Takřka vzápětí Movistar zahájí další atak na nervovou soustavu jezdce v červeném. Třináct kilometrů pod vrcholem uniká Nairo Quintana.
„Zkusíme to s ním,“ vybídne Steven Kruijswijk parťáka z Lotta George Bennetta, na čele se tvoří tříčlenná skupina a navyšuje náskok. Bennett z ní odpadá, ale místo něj je tu Thibaut Pinot z FdJ.
Jack Haig za nimi táhne tempo početnější skupiny s lídrem závodu i s Alejandrem Valverdem a dalšími favority.
A potom... „Ataque Simon Yates,“ vykřikne hlasatel španělské televize, když do cíle stále zbývá 10,4 kilometru.
Zpravodajství z 19. etapy |
Vypadá to tak jednoduše, tak neuvěřitelně prostě. Yates „přepne“ nohy na vyšší rychlost, načež si bez jakýchkoliv potíží docvakne tříčlennou skupinku před ním. Krátce pohlédne na Quintanu, jako by mu chtěl říci „Ahoj, Nairo“, zařadí se na čelo a diktuje tempo.
„Šlo o plánovaný útok?“ zeptají se později reportéři jeho bratra Adama Yatese.
„Plánovaný? Ne ne, kdepak. Simon si dělá, co chce a odjíždí, kdy chce,“ zasměje se Adam.
„Prostě jsem cítil, že je ten správný moment doskočit si k těm klukům přede mnou,“ poví Simon. „A potom jsem jel plnou parou až do cíle.“
Za nimi vyhlašuje Valverde v zelením trikotu lídra bodovací soutěže poplach prvního stupně. Neúspěšně se snaží zacelit díru jeho ekvádorský pomocník Richard Carapaz, čtvrtý z Gira.
„Později se věci staly ještě komplikovanějšími. Mé nohy neodpovídaly stejně jako v předchozích dnech,“ bude vyprávět Valverde. Komíhá se po silnici ze strany na stranu, zjevně trpí.
Movistar k němu šest a půl kilometru před cílem stahuje z čelní skupinky Quintanu, jenže toho posléze zdrží defekt. Valverde ještě zpomalí, aby se Quintana mohl k němu dotáhnout zpět, jenže ani Kolumbijec mu nebude schopen příliš pomoci a záhy sám odpadne.
„Pořád jsem čekal, že Movistar něco udělá, ale přepočítal jsem se,“ přizná mladý Enric Mas z Quick-Stepu. Tak snad Astana? Poté, co si svoji práci v jejím dresu odvedl Jan Hirt, snaží se teď Pello Bilbao tahat tempo pro lídra Migeula Ángela Lópeze. Marně. Ztráta narůstá.
Adam Yates je ve skupině s nimi a až pobaveně přihlíží všemu tomu neorganizovanému stíhání jeho bratra.
Simonova skupina už má k dobru 40 sekund, pak 50, celou minutu!
„Simon byl dnes tak silný,“ ocení jeho souputník Kruijswijk. „Ani jsem se nemusel otáčet. Bylo mi jasné, že dokud Simon tahá na špici, tak Valverdeho skupině ujíždíme. Měl určitě dobré informace.“
„Navíc Simon zná zdejší terén. Věděl, co dělá,“ vyzdvihne Thibaut Pinot.
Není to tak, že by se Pinot pouze vezl. Jeho domluva s Yatesem je rychlá, Francouz přikývne, vystřídá Brita na špici, dělí se společně o tvorbu tempa. Však také Simon Yates po etapě ocení: „Musím Thibautovi moc poděkovat. Mohl jen sedět za mým kolem a nepomáhat mi. Ale on to nenechal jen na mě. Klobouk dolů, Thibaute.“
Na posledních stovkách metrů Kruijswijk odpadá, Pinot naopak akceleruje, z první pozice míří do cíle a jásá. Francouzská kolegyně v tiskovém středisku v euforii pronese: „Má úžasnou formu. Takhle vyhraje za dva týdny i mistrovství světa v Innsbrucku.“
VÍTĚZ DNE. Thibaut Pinot vítězoslavně projíždí cílem 19. etapy.
Prozatím je Pinot na Rabasse vítězem etapy Vuelty, už své druhé v letošním ročníku, a říká: „Dnešek je šlehačka na dortu. Nevěřil jsem, že bych to mohl dokázat znovu. Ve středu jsem se při stoupání na Balcon de Bizkaia necítil dobře. Dnes jsem jel pro radost a ono to vyšlo.“
Ovšem největším vítězem dne je pochopitelně Simon Yates. Najel čas na všechny své největší protivníky, na Valverdeho či Mase dokonce minutu!
Vyjíždí se na trenažéru, úsměv od ucha k uchu a vykládá: „Zítřek bude složitý, musím zůstat soustředěný, ale teď si užívám tohoto dne.“
Pocity Valverdeho jsou zcela opačné. Kilometr před cílem málem zastavil. Ujížděli mu López, Mas i další.
V celkovém pořadí rázem ztrácí na Yatese 1:38 minuty. Pomocník ho na kole tlačí k autu Movistaru a 38letý veterán říká: „Mí rivalové byli dnes lepší než já. Tak to je.“
#LaVuelta18 Se acerca a su límite @alejanvalverde El murciano se descuelga del grupo en el que marchan Urán, Mas y López. Yates y Pinot lucharán la etapa. Menos de 1 km. https://t.co/73Mh9LpSCe
Ani jeho krajan Mas není dobře naladěn, nejprve odmítne hovořit s reportéry. Kam se poděl ten rozesmátý mladík z poledního startu v Lleidě?
Když se přece jen rozhovoří, nejprve si postěžuje na Lópeze: „Celý den strávil nalepený na mém kole. Tak se o stupně vítězů nebojuje.“
Na třetí příčce pořadí jej po pátku střídá Steven Kruijswijk. Nicméně Mas už opět nachází svůj pověstný optimismus a usoudí: „Bude se mi dnes spát lépe, když jsem čtvrtý, než kdybych spal na třetím místě. Ráno vstanu a zaútočím.“
Myšlenky se pomalu stáčejí k sobotní drastické, 97kilometrové královské etapě přes šest andorských vrcholů.
Vuelta a España Stage 20 Preview by @inrng https://t.co/zWUSwnlTLk #cycling https://t.co/87t3y0XMAB
„Kratší, explozivnější kopce, by mi mohly víc sedět než dlouhá Rabassa,“ doufá Valverde. „Co se stalo dnes mně, může se zítra přihodit Yatesovi. Bude pro mě složité vyhrát Vueltu, to jistě. Bylo to složité dnes ráno, je to složité i nyní. Ale není to nemožné. Pokusíme se, bezpochyby.“
„Může být ještě Yates poražen?“ ptají se jej španělští novináři.
„To nevím. Buď si zítra vezmeme ten ztracený čas zpátky, nebo ho ztratíme ještě víc. Kdo ví.“
Movistar stále doufá v kolaps Simona Yatese.
Dotyčný Yates má samozřejmě jiné plány: „Nejraději jezdím agresivně. Dnes jsem zkusil být agresivnější a podívejte se, co jsem díky tomu vydělal. Rád bych v tom pokračoval i v sobotu. Ale budu zároveň opatrný, nebojte se.“
Jeho bratr Adam shrne páteční dění v podání party Mitcheltonu - Scott slovy: „Dobrý den v kanceláři.“
Tým má náladu na své pověstné vtípky. Australský mistr Alex Edmondson se smíchem říká: „Simon je zvíře. Ale na druhou stranu, my se dřeme na špici sto kilometrů a on pak na ní jede jen deset kiláků. To není fér, nemyslíte?“
Matt White je natolik nadšený z průběhu 19. etapy, že se za volantem zapomene, ťukne týmové i cizí auto a musí vyplňovat papíry pro pojišťovnu.
„To se mi stává jen tak dvakrát za patnáct let,“ zasměje se.
Aby jezdec z jeho týmu triumfoval v celkové klasifikaci závodu Grand Tour, se dosud nestalo nikdy. Přesto, že se Estéban Chaves na Giru 2016 a Simon Yates na Giru letošním ocitli tak blízko.
Už velmi brzy může toto čekání skončit.
