"Pustevny, Ondřejník a také Lysá hora, ta má v sobě něco magického," vyjmenoval Hansen svoje nejoblíbenější vrcholy.
Jak vlastně Australan objevil zdejší kraj? Adam se usmívá a ukazuje na cyklistku Alenu Konečnou, která nám setkání s Hansenem zprostředkovala.
"Před třemi roky jsme se potkali na soustředění v Chorvatsku, protože nás oba trénoval Jozef Regec," vzpomíná Konečná. Zakoukali se do sebe. "Teď už jsme ale jen kamarádi," upozorňuje dcera někdejšího cyklistického reprezentanta Vlastibora Konečného.
. Kdo je Adam HansenAustralský profesionální cyklista se narodil 11. května 1981 v Cairnsu v Queenslandu. Spolu s Irem Markem Canvendishem jezdí za tým Columbia. Je členem australské reprezentace. Od roku 2005 žije ve Frýdlantu nad Ostravicí. Začínal na horských kolech, přičemž v letech 2003 a 2005 vyhrál jeden z nejtěžších závodů Crocodille Trophy. |
Právě on Hansena zasvětil do výstupů na Lysou horu. Brával ho do okolí, ukazoval mu cesty a v zimě spolu chodili na túry.
Proč v zimě?
Alena Konečná: U nás v rodině je takový zvyk, že pěšky chodíme na hory v zimě, jinak na kole. Adamovi se však výšlapy na Lysou líbí celý rok.
Adame, kolikrát jste už letos na Lysé hoře byl?
Nepočítám to, ale odhaduji, že v rámci přípravy na ni vylezu až dvanáctkrát týdně.
To byste mohl být jedním z nejaktivnějších členů Klubu lysařů, tedy lidí, kteří si svoje výstupy během roku počítají.
Možná, ale zpočátku jsem Borkovi (Vlastiboru Konečnému) nestačil, nebyl jsem zvyklý chodit. Teď bych to rád s ním zkusil znovu. Podal bych si ho...
Chcete se v Česku usadit natrvalo?
Dosud jsem neuvažoval, že bych se z Frýdlantu odstěhoval jinam.
A co čeština? Jak vám jde?
Začal jsem ji pořádně studovat. Mám čtyři hodiny týdně. Pomalu se k tomu dostávám.
Zatím si ale v hospodě moc nepovykládáte. Nevadí vám to?
Do hospody moc nechodím. A zatím jsem to přežil. Nezdá se mi to jako problém, že nemluvím česky.
Křištálová lupa
Je nějaká možnost, že byste v budoucnu Česko reprezentoval?
To bych nikdy neudělal. Ne, že bych nechtěl, ale bylo by to trochu nefér vůči českým jezdcům. Nechci jim zabírat místo. To se mi už stalo v Austrálii.
Neuvažoval byste o tom, ani kdybyste dostal oficiální nabídku?
Ne, to Čechům nemohu udělat. Byla by přece škoda, kdyby místo Čecha jezdil na světové závody nějaký Australan.
Co se vám tady nejvíce líbí?
Mám rád zdejší hory, ty jsou výborné. Lidé jsou více při zemi, nejsou snílkové. Líbí se mi zdejší životní styl. Před tím jsem žil v Rakousku a tam třeba v neděli bylo všude zavřeno. Tady je vždy nějaká kavárna, obchod otevřený, což je ideální. Nejskvělejší vynález je Tesco.
Prosím?
V Rakousku se mi často stávalo, že jsem přijel ze závodu v neděli a ještě v noci. Když jsem dopředu neměl nakoupené jídlo, tak jsem nikde nic nesehnal. Tady mohu třeba o půlnoci jet rovnou z letiště do Teska a mám všechno.
To by vás Tesco mohlo sponzorovat?
No jo, už jsem do nich dal dost peněz.
Jak se tváří cyklisté, když jim řeknete, že žijete a trénujete v Česku?
Většinou si myslí, že jsem přesídlil někam na konec světa. O Františku Raboňovi (český reprezentant) se říká, že je jezdcem z toho nejvzdálenějšího východu, ale já jsem ještě z větší dálky...
V Česku je spousta cyklistických závodů i pro amatéry. Hodně lidí na kole pravidelně jezdí. Jsou Češi cyklistický národ?
Je to zhruba stejné jako všude v Evropě. Ale v Česku je více lidí, kteří se o cyklistiku ani nezajímají, nesledují závody, a přesto si sednou na kolo jen, aby se projeli. Vidět to je tady v Beskydech, když je pěkné počasí.
Cyklisté vás v Beskydech poznávají?
Ti, co se zajímají o závody, tak ano. Jindy ale jedu a lidí mi říkají: Bože, ty máš úplně všechno z Columbie, ty musíš být fakt velký fanda.
Alena Konečná: Adam má ještě jeden zajímavý příběh, když jezdil za T-Mobile, tedy předchůdce Columbie.
Mohu ho říct? (Hansen přikyvuje). Potkali jsme nějakého Němce, který projížděl Evropou. Viděl, že Adam má dres německého T-Mobilu, a tak nás zastavil a ptal se na cestu. Když jsme mu ji vysvětlili, tak Adamovi říkal: Ty jo, ty máš fakt výbavu jako z T-Mobile, ale T-Mobile není dobrý tým, oni tam dopují, to je hrozné. Adam namítl, že ne všichni, ale tomu Němci to nemohl vymluvit. Říkal nám: Znám je, oni jsou z mé země. A tak Adam raději nepřiznal, že je z T-Mobilu. Raději byl ticho.
Adame, jaký je váš názor na doping?
Cyklistika má bohatou historii, ale bohužel v posledních letech je hodně spojována s dopingem. Na našem týmu, na Columbii, je vidět, že se mění. Máme jiné manažery a dodržujeme antidopingovou politiku. Poznat to bylo i na výsledcích. První rok si závodníci tolik nevěřili, ale letos si už zvykli a žijí myšlenkou, že mohou něco dokázat i bez toho. Například Mark Cavendish vyhrál na Tour de France čtyři etapy.
Spousta lidí si myslí, že takové dávky jako při Tour či Giru nejdou bez dopingu ani zvládnout.
To jsem si myslel také, ale jde to. Když porovnáte amatéra a někoho, kdo vůbec nezávodí, tak je to obrovský rozdíl. A velký rozdíl je i mezi amatérským cyklistou a profesionálem.
Co považujete za svůj nejlepší letošní výsledek?
Jsem hlavní pomocník Marka Cavendishe v našem týmu. Pro něj jsem rozjížděl závěry etap. Sprinty, jaké jsme letos předvedli, byly hodně důležité. To byl můj cíl pro tuto sezonu.
Sám nechcete být lídrem?
Ne, jsem spokojený se svou rolí. Můj úkol je podobný, jako měl Pavel Padrnos při triumfech Lance Armstronga v Tour de France. Pracuji pro tým.
Ještě nedávno fanoušky vzrušoval při závodech souboj Jana Ulricha a Lance Armstronga. Může se taková dvojice ještě objevit?
Samozřejmě. Třeba váš Tomáš Kreuziger a Andy Schleck. Oba jsou mladí. A Kreuziger může být jednou opravdu hodně nahoře.
Měl jste úspěchy na horských kolech, dvakrát jste vyhrál i Crocodille Trophy. Proč jste se rozhodl věnovat silniční cyklistice?
Dělal jsme mnoho sportů, duatlon, triatlon i ta horská kola. Třeba triatlonu jsem se v Austrálii věnoval sedm let profesionálně. Měl jsem perfektní podmínky. Pak jsem ale dostal šanci začít na silnici a tu jsem využil.
Proč?
Je mnohem jednodušší být profesionálem v silničním týmu, než se prosazovat individuálně. Nemusím řešit, kam a jak pojedu na závod, kolik to bude stát. O to všechno se v našem týmu starají jiní.