Vrací se vám pocit z minulé, tolik povedené sezony?
Je to jiné, ale neříkám, že to je špatné. Pořád je to nahoru, dolů, bude chvilku trvat, než se ustálím.
Po Tour de Ski jste říkala, že nikdy nevíte, v jakém rozpoložení se probudíte?
Doufám, že se to bude zlepšovat pořád, protože problémy, které byly, jsou dlouhodobého charakteru a bude to trvat několik měsíců.
Máte Falun ráda?
Mně se tam hrozně líbí. Vždycky pro mě byla výzva se tam dostat, bylo to finále Světového poháru pro nejlepších padesát, tak jsem si k tomu udělala takový hezký vztah, že to je za odměnu. Tratě jsou trochu pozměněné, ale mně se líbí.
Jaké závody plánujete?
Desítku, skiatlon a třicítku. Ta by měla být vrcholem.
Jak taková třicítka bolí?
Záleží, jak se daří. Určitě je to bolavý závod, ale já mám takové výzvy ráda. Pro mě je to daleko lepší, než třeba sprint.
Má své kouzlo, nebo je to jen 80 minut bolesti?
Pro mě své kouzlo určitě má. Není to běžný závod, jede se jednou dvakrát za sezonu. Pro mě je výjimečná, mám pocit, že to je královská disciplína lyžařů. Dá se říct jako běžecký maraton.
Měnila jste kvůli tomuto závodu i trénink?
Rychle třicítku v tréninku nejedu, ale tréninky teď byly i přes 30 kilometrů. Ten závod je specifický, protože v průběhu roku nikdy nejedeme tak dlouhý závod na maximum. Takže člověk se na to moc nepřipravuje.
Máte raději kontaktní závody?
Určitě, pro mě je to lepší než individuální. Chytnu svůj rytmus.
Jste dobrá v jízdě v balíku?
To mě baví. A dají se tam pošetřit síly. Nejlepší pozice? To se odvíjí od situace a vyhodnocení okamžiku. Nedá se říct, že třeba druhá pozice ve skupině je nejlepší.
Občerstvujete se hodně?
Já piju víc. Třeba v Soči, kde bylo velké horko, jsem pila každé tři kilometry.
Jaký cíl si pro šampionát kladete?
Po tom, čím jsem si letos prošla, bude pro mě nejdůležitější pocit z dobře odvedené práce a doufám, že výsledek tomu bude odpovídat. Svou metu mám.
