Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Voráčová po nejlepší sezoně: Vím, že můžu hrát se světovými tenistkami

Jednu z divokých karet pro zlínský turnaj turnaj dostane zlínská odchovankyně Renata Voráčová, která se vrací na kurty po dlouhém zranění zápěstí. | foto: ČTK

30 2010
Hvozdná letos získala cenu pro nejlepší vesnici roku v kraji, zdejší rodačka Renata Voráčová zase prožila nejlepší sezonu v kariéře. Vyhrála pět turnajů, ve světovém tenisovém žebříčku poprvé v kariéře postoupila do elitní stovky. V následující sezoně chce svou bilanci ještě vylepšit.

Voráčová může použít Latinské úsloví Finis coronat opus, tedy Konec zdobí dílo, může směle použít tenistka Renata Voráčová. Vydařený rok uzavřela pátým triumfem. V Přerově získala titul mezinárodní halové mistryně republiky.

"Za vítězství v Přerově jsem si chtěla koupit pejska. Akorát doma už jednoho velkého máme, takže si to musím promyslet," pousmála se sedmadvacetiletá Voráčová, kterou ovšem ještě jedna akce před koncem roku čeká. V přerovském dresu nastoupí v domácí extralize.

Renata Voráčová

Sedmadvacetiletá rodačka z Hvozdné působí v přerovském klubu. Ve světovém tenisovém žebříčku letos poprvé postoupila do nejlepší stovky, jejím maximem je 74. místo. Nyní je o deset příček níže.
Ve čtyřhře byla už čtyřicátá, momentálně drží 52. místo. Letos vyhrála pět turnajů ve dvouhře.
Nejcennější byl triumf v italské Bielle, kde se hrálo o sto tisíc dolarů, uspěla také na čtyřech turnajích s dotací 25 tisíc dolarů – v Civitavecchii, Káhiře, Záhřebu a Přerově. Kromě French Open nastoupila v základní soutěži zbylých tří grandslamů. Její letošní zápasová bilance je 40 výher a 21 porážek. Na pěti turnajích ovládla čtyřhru, nejcennější byl úspěch v Linci.

Na halovém mistrovství republiky jste musela porazit čtyři tenistky ze zahraničí. Máte za sebou hodně těžký turnaj?
Sice jsem byla nasazená jednička, ale nacházím se v přípravném období, proto jsem nečekala, že vyhraju celý turnaj. Šla jsem zápas od zápasu, všechno se dobře sešlo.

Vedle Zlína je Přerov vašim druhým domácím turnajem. Jenže ve Zlíně se vám tolik nedaří, letos jste vypadla už v prvním kole. Sedí vám přerovské prostředí víc?
Je tam nový povrch, který mi vyhovuje. Ale opravdu jsem na turnaj jela s tím, že si jen jdu zkusit zahrát. Vůbec jsem nečekala, že celý turnaj vyhraju. Ale po dvou vyhraných zápasech jsem si začala věřit.

Výhra v přípravném období vám musí dodat optimismus pro novou sezonu, ne?
Je to příjemné.

S čím do ní půjdete? Letos jste postoupila na 74. místo v žebříčku. Je vašim cílem třeba padesátka?
Nedávám si cíle. Jen doufám, že mi vydrží zdraví. Vím, že můžu jít dál, že mám na to, abych hrála vyrovnaně se světovými hráčkami. Pak už záleží jen na tom, jestli prodám, co umím.

Letos se vám to dařilo, poprvé v desetileté kariéře jste pronikla do elitní stovky. Co hledat za vašim zlepšením?
Už od začátku sezony jsem měla dobré výsledky. Zlomovým momentem bylo semifinále turnaje WTA ve Fesu, to mě nakoplo. Tímto výsledkem jsem se dostala do první stovky, což se mi dlouho nedařilo. Hrála jsem vyrovnané zápasy s nejlepšími, což posune vaše sebevědomí. Rázem jste někde jinde.

Změnila jste i způsob přípravy?
Možná jsem trošku přidala, ale v kondiční přípravě mám stále rezervy. Nejlepší hráčky jsou hodně nadupané. Na druhou stranu nemám dlouhou pauzu, hraju hodně turnajů.

Znamená to, že jste typ, který raději hraje než trénuje?
Celkem mi to vyhovuje. Potřebuju hrát zápasy. Nejsem typ, který prohraje pár turnajů – a pak jede a postoupí do semifinále. Musím se od něčeho odrazit.

Takže tréninkové zápasy vás nebaví?
Zápas v tréninku a na turnaji je něco odlišného. Je tam jiné prostředí, míče, rozhodčí, soupeř, atmosféra. To se moc natrénovat nedá. Když vyhrajete tři kola na turnaji, je to jiné, než když doma porazíte sparingpartnera, kterého navíc znáte.

V roce 2010 jste vyhrála pět turnajů. Které vítězství považujete za největší úspěch?
Všechny. Důležitý byl triumf v italské Bielle na stovkovém turnaji, stejně jako semifinále ve Fesu, kde se hrálo o 220 tisíc dolarů. Ve čtyřhře se mi nejvíc dařilo v Linci, kde byla stejná dotace. Tam jsme ve finále s Bárou Záhlavovou-Strýcovou ve finále porazily Peschkeovou a Srebotnikovou, které pak hrály Masters. Ve čtyřhře to byl můj největší skalp. Doufám, že v tom budu pokračovat.

Tenisová sezona začíná hned po Novém roce v Austrálii. Strávíte vánoční svátky doma, nebo na cestách?
Poslední tři roky je slavím doma, protože sezona začíná o pár dní později. Letos odlétám 28. prosince.

Budete trénovat i na Štědrý den?
Někdy hraju, ale jsou to spíš různé exhibiční zápasy s kamarády.

Kolik času během roku vůbec strávíte doma ve Hvozdné?
To vím přesně, protože mamka mi to teď počítala. Deset měsíců jsem byla pryč. Dalo by se říct, že doma jsem jen v listopadu a prosinci.

Víte vůbec, že Hvozdná letos získala cenu pro nejhezčí vesnici Zlínského kraje?
Jasně. I když tu netrávím moc času, vím, co děje kolem, žiju tady odmala. Hodně se toho tady zrenovovalo, vesnice je pěkná.

Hrajete po celém světě. Kde se vám líbí nejvíc?
Mám ráda teplo, takže v Americe, Itálii nebo Austrálii. Ale ta je strašně daleko. Je mi celkem jedno, kde hraju. Lepší je to tam, kde se mi daří. Když jsem v Evropě, mám čas přijet na dva, tři dny domů, to je příjemné. Z Ameriky to nejde.

Právě začala zima. Už se těšíte do australské výhně?
Ano, i když aklimatizace je složitá a hodně nevyzpytatelná, protože každý den je jinak. Jeden den třeba 40 stupňů tepla, druhý šíleně fouká a třetí je to na zimní bundu. Dalším problémem je dlouhý let. Ale hraje se mi tam dobře, dvakrát jsem se kvalifikovala. Letos budu hrát rovnou hlavní soutěž a ráda bych něco uhrála.

Už máte jasno, co bude potom?
V hlavě něco mám, ale musím to probrat s trenérem. Bude záležet na výsledku. Buď zůstanu venku a budu hrát turnaje v Asii. Nebo se vrátím, ale hned budu pokračovat do Ameriky. Rozhodnu se na poslední chvíli.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze